Zákon o veřejnoprávních institucích v kultuře

Vedení Národního divadla se podílí na nové právní úpravě fungování kulturních institucí. Ve spolupráci s Asociací profesionálních divadel vypracovalo pro Ministerstvo kultury návrh zákona o veřejnoprávních institucích v kultuře. Legislativní změna je klíčovým krokem pro dokončení transformace Národního divadla.

Záměr vytvoření zákona je motivován výsledky, kterých bylo dosaženo v jiných obdobně zaměřených resortech (zákon o vysokých školách, zákon o veřejných výzkumných institucích, zákon o veřejných zdravotních zařízeních). V resortu kultury zatím obdobný předpis není a kulturní instituce, které poskytují veřejné kulturní služby, jsou buď příspěvkovými organizacemi, nebo soukromoprávními subjekty (obecně prospěšná společnost, občanské sdružení, společnost s ručením omezeným). VPI je moderní forma dotované kulturní organizace zřizované orgány státní správy nebo samosprávy, která má dostatečnou kontrolu z hlediska zakladatelů na straně jedné a dostatečnou svobodu pro tvorbu svých uměleckých plánů ve vztahu k jejímu hospodaření na druhé straně.

Hlavním cílem je vytvořit právní předpis:
→ který by zřizovatelům příspěvkových organizací vytvořil další alternativu pro transformaci těchto kulturních institucí,
→ který by umožnil založit společnou kulturní instituci územními samosprávnými celky a státem a položil tak nový základ pro kooperativní financování veřejných kulturních služeb,
→ který by zajistil specifické nakládání s majetkem chráněným podle zvláštních předpisů (národní kulturní poklad),
→ který by posílil spoluzodpovědnost zřizovatele (spoluzřizovatelů) za zřízený subjekt,
→ který by vyvážil poměr politické a odborné zodpovědnosti za správu instituce, zvýšil efektivitu a kvalitu její správy a řízení. (Výkon zřizovatelských funkcí prostřednictvím správní rady),
→ který by vytvořil systémové předpoklady pro finanční stabilitu,
→ který by vytvořil optimální pracovně právní systém včetně odměňování odpovídající specifickému uměleckému provozu, který by umožnil i dlouhodobou spolupráci
s umělci na základě smluv dle autorského nebo obchodního práva,
→ který by umožnil optimalizaci daňového postavení v souladu s evropskými zvyklostmi,
→ který umožní střednědobé financování (5 let) instituce včetně autonomního nakládání s fondy a rezervami,
→ který by umožnil smysluplný systém zadávání veřejných zakázek a výběrových řízení,
→ který by zajistil stabilitu řízení instituce statutárním orgánem jmenovaným a odvolávaným na základě přesně stanovených pravidel správní radou.

Přijetí zákona o VPI je součástí koaliční smlouvy i programového prohlášení vlády: “Vláda přijme zákon o kultuře, zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře, který odstraní nedostatky dnešních příspěvkových organizací, odpolitizuje je a zajistí jejich stabilní financování”.
Přijetí zákona o VPI je součástí Výhledu legislativních prací vlády na léta 2015–2017. Věcný záměr zákona o veřejnoprávní instituci v kultuře připraví ministerstvo kultury do léta, na podzim by měl mít paragrafované znění. Na veřejném slyšení v Senátu uspořádaném k této dlouho připravované a očekávané legislativní novince to slíbila náměstkyně ministra kultury Kateřina Kalistová (ČSSD).
Na zákon čekají velké příspěvkové organizace. Za přijetí zákona se dlouho staví třeba i Národní galerie. „Vyjadřoval jsem opakovaně absolutní nutnost, existenční nezbytnost transformace Národní galerie na veřejnoprávní instituci v kultuře. Pokud by se to nestalo, nelze v důsledku hospodárně spravovat státní majetek a nelze mimo jiné ani zvýšit mzdy, které jsou v Národní galerii pod státním průměrem,“ řekl ředitel NG Jiří Fajt. Připomněl, že pro ministerstvo kultury vypracoval připomínky k návrhu zákona, a také schůzky na ministerstvu na toto téma, jichž se zúčastnil s řediteli Národního divadla, Národního muzea a České filharmonie.