Aleš Březina

Biografie

Aleš Březina (*1965), český hudební skladatel a muzikolog. Vystudoval hru na housle na Konzervatoři v Plzni a muzikologii na univerzitách v Praze, Olomouci, Basileji a Berlíně.

Filmová tvorba

Březina složil hudbu k více než 20 filmům, např. Jana Hřebejka (Musíme si pomáhat, Horem pádem, Kráska v nesnázích, Kawasakiho růže, Líbánky, Případ pro exorcistu), Petra Zelenky (Knoflíkáři), Jiřího Menzela (Obsluhoval jsem anglického krále, Donšajni), Dagmar Knöpfel (Durch diese Nacht sehe ich keinen einzigen Stern), Petra Nikolaeva (Černá slečna, slečna Černá, Vlci ve městě), Juraje Lehotského (Nina, Plastic Symphony), Georgise Agathonikiadise (Můj strýček Archimedes), Tomáše Pavlíčka (Chata na prodej), Davida Mrnky (Milada); k dokumentárním filmům Olgy Sommerové (Věra 68, Marta) a Olgy Špátové (Největší přání 3) a k televizním pořadům např. v režii Dana Wlodarczyka (Soukromé pasti – díl Útěk) či pro pohádky pro ČT v režii Karla Janáka (Jak jsme oživovali dědečka, Nejlepší přítel, Princezna a půl království, O vánoční hvězdě). Za svou filmovou hudbu byl čtyřikrát nominován na cenu Český lev (Horem pádem, Obsluhoval jsem anglického krále, Líbánky, Milada), za hudbu k filmu Líbánky dále na Cenu české filmové kritiky. Za hudbu k filmu Kawasakiho růže byl nominován na cenu European Film Composer 2010. V současné době dokončuje hudbu k filmu Smetana režiséra Marka Najbrta.

Divadelní tvorba

Rozsáhlá je i jeho práce pro divadlo, kde spolupracoval s Robertem Wilsonem, Jiřím Ornestem, Jiřím Nekvasilem, Janem Hřebejkem, Jiřím Menzelem, Pamelou Howard, Šimonem Cabanem, Janem Nebeským, Martinou Schlegelovou, Michalem Dočekalem, Petrem Zelenkou, Janou Kališovou, Martinem Vačkářem, Romanem Meluzínem, Radimem Špačkem ad.

Je spolu s libretistou a režisérem Jiřím Nekvasilem autorem opery Zítra se bude… o procesu s Dr. Miladou Horákovou (cena Alfréda Radoka za nejlepší hudbu v roce 2008; režie filmové verze Jan Hřebejk, 2010). Březina je též autorem hudby i libreta své druhé opery Toufar (premiéra 2013, ND Praha, režie Petr Zelenka), o procesu s farářem Josefem Toufarem, která vznikla v rámci projektu Parallel lives. Režie filmové verze Blažena Hončarivová a Petr Zelenka, ČT 2015.

V září 2010 měl v Městském divadle v Brně premiéru jeho celovečerní „vizuální hudební divadelní zážitek“ Muchova epopej na libreto Šimona Cabana. Dále zkomponoval scénickou hudbu ke dvěma inscenacím světoznámého režiséra Roberta Wilsona Věc Makropulos (premiéra 2010, cena Alfréda Radoka) a 1914 (premiéra 2014, nominace na Ceny divadelní kritiky za rok 2014 – pozn. nahradily cenu Alfréda Radoka), která vznikla ke stému výročí 1. světové války; Březina je zde také spoluautorem námětu hry. Na další cenu Alfréda Radoka byl nominován v roce 2012 za hudbu k inscenaci Shakespearova Krále Leara v režii Jana Nebeského (premiéra 2011, ND Praha). V roce 2012 se uskutečnila premiéra inscenace Beaumarchaisovy Figarovy svatby v ND Praha, režie Michal Dočekal. V prosinci 2015 uvedlo Jihočeské divadlo hru Martina Vačkáře Archa naděje, režie Jana Kališová, ke které napsal hudbu. V listopadu 2016 uvedlo Divadlo J. K. Tyla v Plzni divadelní muzikálovou hru Liduschka (Baarová), na které spolupracoval společně s Romanem Meluzínem a Karlem Steigerwaldem (nominace na Ceny divadelní kritiky a na Ceny divadelních novin, režie filmové verze Jan Brichcín, ČT 2020).

V červnu 2017 byl na kanadském divadelním festivalu Luminato v Torontu uveden formou workshopu a následně uveden v Tchaj-wanu mezinárodní projekt Charlotte: A Tri-Coloured Play with Music, na kterém spolupracoval s Pamelou Howard a Alonem Nashmanem. V roce 2019 absolvoval tento komorní operní muzikál turné se zastávkami v Torontu, Tel Avivu, Lvově, Kyjevě, Praze a na operním festivalu Smetanova Litomyšl (nominace na cenu Classics Prague Award). V současné době se hraje inscenace Sofoklovy hry Élektra v Divadle v Dlouhé od režisérky Hany Burešové, od října 2019 se hraje v Centru současného umění DOX beckettovská inscenace Jana Nebeského Pan Pros s živou hudbou v podání Clarinet Factory. Od září 2021 uvádí Divadlo F. X. Šaldy v Liberci Březinův celovečerní balet Mauglí, v listopadu téhož roku měla na festivalu Struny dětem premiéru jeho hudební pohádka Opičák a pitomci v nastudování Ivy Bittové. V březnu 2024 uvedlo divadlo La Fabrika hře Karla Steigerwalda A tak tě prosím, kníže, v červnu 2024 má na Nové scéně ND premiéru inscenace Jana Nebeského Wernisch.

Koncertní tvorba

Jeho orchestrální skladby, melodramy a suity z jeho filmových a divadelních hudeb uvedla Filharmonie B. Martinů Zlín, Pražský komorní orchestr, Guarneri trio Prague, Dvořákovo trio, Severočeská filharmonie Teplice, Jihočeská filharmonie a Filharmonie Hradec Králové.

Napsal např. Requiem pro dětský sbor a malý ensemble, Slavnostní hostinu pro smíšený sbor a orchestr, Agnus dei pro tři kontratenory, melodram  A-ha! (2006) pro Soňu Červenou a smyčcový kvintet a klavírní cyklus Reperkuse (premiéra 2009, Praha). V roce 2012 provedl v Holešově Karel Košárek s Pražskou komorní filharmonií a dirigentem Gaetanem d’Espinosou ve světové premiéře skladbu Falling Leaves pro klavír a orchestr. Komorní verzi této skladby má od roku 2019 na repertoáru Epoque Quartet. V roce 2013 uvedl chlapecký sbor Boni pueri s Jihočeskou filharmonií a poté s Filharmonií Hradec Králové novou verzi Březinova Requiem pro sóla, sbor a orchestr. Klavírní trio Kawasakiho růže vzniklo na objednávku MHF F. L. Věka (premiéra v podání Dvořákova tria 10/2014, Nové Město nad Metují). 3. věta této skladby byla psána pro Guarneri Trio Prague, světovou premiéru měla v roce 2011 ve Stadtcasino Basel, českou o rok později v pražském Rudolfinu). V roce 2014 také připravil novou verzi Requiem – Requiem 2014, která zazněla v nastudování Boni pueri a souboru Musica Florea pod vedením Marka Štryncla se sólisty Ivou Bittovou a Vojtou Dykem na festivalech Janáčkův máj a Concentus Moraviae. Na objednávku Pavla Šporcla upravil skladbu Song for Chava (and Pavel) z filmu Musíme si pomáhat, která vyšla v září 2014 na CD Pavla Šporcla Gypsy Ways. Na objednávku města Polička složil v červenci 2015 slavnostní fanfáru Polička 750 k 750. výročí založení města. V březnu 2017 premiérovala Jihočeská filharmonie s dirigentem Vojtěchem Spurným suity z hudby k filmům a divadelním inscenacím Horem pádem, Musíme si pomáhat, Muchova epopej a Obsluhoval jsem anglického krále, pod názvem Obsluhoval jsem Jiřího Menzela a Jana Hřebejka. Ke znovuotevření Národního muzea v Praze a 100. výročí založení ČSR složil sinfoniettu Monumenta bohemica, kterou premiéroval SOČR s dirigentem Radkem Baborákem (nomiace na cenu Classics Prague Award). Pro sopranistku Martinu Jankovou skládá nový písňový cyklus.

Ve své vědecké profesi se věnuje především bádání o Bohuslavu Martinů a české a světové hudbě 20. a 21. století. Od roku 1995 je ředitelem Institutu Bohuslava Martinů v Praze (www.martinu.cz) a předsedou ediční rady Souborného kritického vydání děl Bohuslava Martinů. Rekonstruoval první verzi opery Řecké pašije (premiéra Bregenzer Festspiele 1999 v koprodukci s Royal Opera House Covent Garden, cena Laurence Oliviera 2000).