Ivan Kusnjer

Biografie

Barytonista Ivan Kusnjer absolvoval Akademii múzických umění v Praze u Teodora Šrubaře a v letech 1979-81 se zúčastnil zahraničních stáží v Itálii, mj. v milánské La Scale. Umělecky vyzrával na operních scénách v Ostravě a v Brně, od roku 1982 je v angažmá v Národním divadle v Praze. Na těchto scénách si vybudoval velmi široký operní repertoár čítající více než 60 rolí a stal se jedním z čelných představitelů barytonového oboru. Z jeho pěveckých výkonů připomeňme např. Krále Vladislava (Smetana: Dalibor), Voka Vítkovice (Smetana: Čertova stěna), Tausendmarka (Smetana: Braniboři v Čechách), Tomeše (Smetana: Hubička), Krušinu (Smetana: Prodaná nevěsta), Bohuše a Adolfa (Dvořák: Jakobín), Papagena (Mozart: Kouzelná flétna), Hraběte Almavivu (Mozart: Figarova svatba), Figara (Rossini: Lazebník sevillský), Enrica (Donizetti: Lucia z Lammermooru), titulní role ve Verdiho Rigolettovi, Macbethovi a Falstaffovi, Hraběte Lunu (Verdi: Trubadúr), Giorgia Germonta (Verdi: La traviata), Markýze Posy (Verdi: Don Carlos), Jaga (Verdi: Otello), Marcella (Puccini: Bohéma), Scarpiu (Puccini: Tosca), Michela (Puccini: Plášť), Tonia (Leoncavallo: Komedianti), Alfia (Mascagni: Sedlák kavalír) či Velekněze (Saint-Saëns: Samson a Dalila). Podobně rozsáhlé a významné je jeho působení na zahraničních operních scénách, např. v milánské La Scale, benátském Teatro La Fenice, Vídeňské státní opeře, v bruselském Le théâtre royal de la Monnaie, berlínské Staatsoper Unter den Linden, madridském Teatro Real, pařížské Opéra Comique a Théâtre du Châtelet, ve Frankfurtu nad Mohanem, Göteborgu, ale i na scénách v Americe či na Středním a Dálném východě ad.

Mimořádně rozsáhlá je také jeho koncertní činnost. Spolupracuje např. s Českou filharmonií, Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK, Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, Filharmonií Brno, Janáčkovou filharmonií Ostrava, Pražskou komorní filharmonií, v zahraničí pak např. s Berlínskou filharmonií, Vídeňskou filharmonií, Royal Liverpool Orchestra, BBC Symphony Orchestra, vystupoval na prestižních koncertních pódiích, např. v newyorské Carnegie Hall, v londýnské Royal Albert Hall a Barbican Hall, ve vídeňském Musikvereinu či v tokijské Santory Hall.

Pro česká i zahraniční hudební vydavatelství a pro rozhlas natočil na 40 CD s operním, kantátovým a písňovým repertoárem, z nichž uveďme např. Mahlerovy Písně potulného tovaryše (Supraphon), Zemlinského Lyrickou symfonii (Supraphon), Smetanova Dalibora (Supraphon, BBC), Dvořákovy Svatební košile (New Jersey Symphony Orchestra), Biblické písně (PKO, Supraphon), Te Deum (BVA) a Dimitrije (Supraphon), Orffova Carmina Burana (Naxos, Pražský podzim, Supraphon; toto dílo provedl na koncertních pódiích po celém světě celkem více než dvěstěkrát), Janáčkovu Šárku (Supraphon) s Českou filharmonií a dirigentem Sirem Charlesem Mackerrasem nebo profilové CD z díla J. B. Foerstera (Supraphon).

Je trojnásobným držitelem prestižní Ceny Thálie. Získal ji za role Tonia v Leoncavallových Komediantech (1994), Krále Jiřího v Osmi písních pro šíleného krále P. M. Daviese (1997) a Voka Vítkovice ve Smetanově Čertově stěně (2001). Dvakrát byl nominován na Cenu Grammy (za roli Přemysla v Janáčkově Šárce a za roli Básníka v Janáčkových Výletech páně Broučkových). Za nahrávku Dvořákových Svatebních košil získal v roce 1991 Cenu německých kritiků, v roce 2001 obdržel Evropskou Cenu Gustava Mahlera a v roce 2012 Cenu Společnosti pro vědu a umění. Je zakladatelem nadačního fondu Fatum na podporu rodin předčasně zesnulých hudebních umělců.

Od roku 1996 pedagogicky působí na pražské Akademii múzických umění, v letech 2011-2021 jako vedoucí Katedry zpěvu a operní režie. V roce 2016 byl jmenován profesorem pro obor hudební umění se zaměřením zpěv.

Foto: Josef Rabara