Miloš Nesvadba

Biografie

Studium na konzervatoři přerušila německá okupace. Byl okupanty v roce 1944 nasazen do výroby a po osvobození se už do školy nevrátil. V letech 1945-48 byl členem Souboru Jindřicha Honzla, Studia mladých ND. Zahrál si zde např. Lepohlava v Klicperově Hadriánovi z Římsů, Jana ve hře Jan za chrta dán téhož autora, ale osvědčil i talent výtvarný a uplatnil se také jako scénograf (Chudý kejklíř, Francouzští komedianti, Hadrián z Římsů), s Josefem Pehrem spolupracoval i na loutkových představeních.

V roce 1948 přešel do Činohry Národního divadla. Za téměř šedesát let zde vytvořil dlouhou řadu větších i menších postav – připomeňme pouze některé z nich. Hrál Michala, později Kláska a ještě později Pana France a Žána v Jiráskově Lucerně, Slimáka, později Novináře ze hry bratří Čapků Ze života hmyzu, titulního Klicperova Hadriána z Římsů, Van der Lubbeho ze Zinnerové Ďábelského kruhu, Bernarda z Millerovy Smrti obchodního cestujícího, Karborunda z Drdových Hrátek s čertem, Všudybyla v Tylově hře Středem země do Afriky, Živelese ve Fidlovačce téhož autora, v Molierově Amfitryonovi hrál Kleantis, Alkméninu komornou a Sosiovu ženu, Sira Olivera Kazitele v Shakespearově komedii Jak se vám líbí, Nápovědu v Nelsonových Dvou shakespearovských hercích, Filostrata v Shakespearově Snu noci svatojánské, Starého Romea v Hofmannsthalově Kristinčině návratu, Notáře v Shakespearově komedii Mnoho povyku pro nic, Kupce v Komedii omylů téhož autora, III.boha v Brechtově Dobrém člověku ze Sečuanu, Písaře v Molierově Lakomci, Váli v Čičvákově adaptaci Tisíce a jedné noci, Žána v Jiráskově Lucerně, Měšťáka v Rostandově Cyranovi z Bergeracu a další.

Miloš Nesvadba je všestranný umělec. Se svou manželkou se podílel na návrzích několika výprav (například pro Tylovu hru Cesta do Ameriky aneb Lesní duch). V zábavných TV pořadech pro děti vystupoval jako „Pan malíř“. Byl u založení humoristického časopisu Dikobraz, patří k nejznámějším ilustrátorům knížek pro děti (ilustroval jich víc než padesát). Jeho kresby se objevovaly a objevují ve všech dětských časopisech, které kdy v naší republice vyšly. Za dětmi také stále jezdí hrát pohádky a malovat.
Za léta prožitá v Národním divadle nakreslil obsáhlou galerii karikatur svých divadelních kolegů.

FILM A TELEVIZE

Nejvíce filmoval v padesátých letech, za všechny filmy jmenujme Alena (1947), Pyšná princezna (1952), Zítra se bude tančit všude (1952), Haškovy povídky ze starého mocnářství (1952), Krejčovská povídka (1953), Cirkus bude! (1954), Nezlob, Kristino! (1956), Synové hor (1956), Hrátky s čertem (1956), Florenc 13.30 (1957), Poslušně hlásím (1957), V proudech (1957), Co řekne žena (1958), Hry a sny (1958), Smrt v sedle (1958), Hlavní výhra (1959), Taková láska (1959), O medvědu Ondřejovi (1959), Kočár nejsvětější svátosti (TV 1962), Ukradená vzducholoď (1966), Klapzubova jedenáctka (TV 1967), Přísně tajné premiéry (1967), Hříšní lidé města pražského (TV seriál 1968), Na kometě (1970), Svatby pana Voka (1970), Svět otevřený náhodám (1971), Ukradená bitva (1972), Podivná přátelství herce Jesenia (1985), Císařovy nové šaty (1994) a další.

ROZHOVORY

Miloš Nesvadba: Nejvíc karikatur jsem nakreslil na schůzích ROH, Denik.cz, 3. 5. 2010