3 otázky pro tvůrce premiéry Laterny magiky Cube

Co se honí hlavou tvůrcům těsně před premiérou? Odpovídá: Pavel Knolle – režisér a výtvarník scény, David Stránský a Štěpán Pechar – choreografové.

S jakými očekáváními jste do přípravy nového projektu vstoupili a co se vám splnilo, nebo nesplnilo?

Pavel Knolle: Očekávání? Možná spíš sny, že budu moci svou vlastní energií změnit, možná trochu posunout vnímání Laterny magiky, využít obrovský potenciál souboru, probudit v nové generaci zájem hledat pro toto divadlo nové cesty. Vyzkoušet si osvědčené postupy v novém světle, poznat nové tvůrce.

V nějaké míře se splnilo vše, v některých pocitech dokonce daleko intenzivněji, než jsem mohl čekat.

David Stránský: Je to jednoduché, představení Cube má premiéru. To bylo a je stále mým největším očekáváním od chvíle, kdy jsme s Pavlem a se Štěpánem poprvé usedli ke stolu a začali tvořit scénář. Není lehké odpovědět na otázku, co se mi splnilo, nebo nesplnilo. Celý proces tvorby je kulminací kompromisů, hledání cesty, jak dojít k cíli, jaké prostředky zvolit, jak obejít překážky, nekonečné hodiny přemýšlení a tvoření. V tom všem se dá lehce ztratit, oddálit se od vytouženého cíle. Každý divák, který přijde na představení Cube a zatleská, je zároveň tím splněným přáním. Dnes jsme na onom pomyslném konci a s radostí Vám představíme soubor Laterny magiky v představení Cube.

Štěpán Pechar: Připravit nový multimediální představení pro Laternu magiku zcela podle našich představ bylo zároveň jakýmsi snem i výzvou. Pro realizaci takového snu se však vize musí mnohokrát pozměnit, a tím pádem se musíte někdy vzdát určitých představ. Na druhou stranu se pak v průběhu tvorby objeví zase jiné. Očekávání bylo mnoho a řekl bych, že se více věcí splnilo, než nesplnilo.

Jaký nejtěžší vás v průběhu tvorby potkal?

Pavel Knolle: Nemám žebříček špatných okamžiků. Nechci si stěžovat na nějaká nepochopení, rozpory v pohledu na věc, špatné podmínky. Nebylo vůbec lehké tuhle věc kočírovat, ale o to víc jsem pyšný na všechny, kteří stáli od začátku s námi a projevovali bezmeznou podporu.

David Stránský: To byl bezesporu den, kdy jsme se museli rozloučit s prvním týmem, který měl realizovat projekce, a tím se zároveň rozhodnout pro odložení premiéry o celý rok. To bylo velmi těžké!

Štěpán Pechar: Asi se nedá vypíchnout jeden okamžik, který byl nejtěžší, protože konec konců i nejzábavnější chvíle nás stály hodně času i energie. Ale tak už je to se vším, co chcete udělat pořádně… A stojí to za to.

Změnil se nějak díky Cube váš vztah k Laterně magice? Co pro vás znamená – jako soubor, jako divadelní žánr?

Pavel Knolle: Samozřejmě se stále mění, prohlubuje se. Pro tuhle značku pracuji 32 let. To myslím znamená, že se musíme mít dost rádi, když jsme spolu tak dlouho ☺. Poznal jsem ji jako interpret, poslední roky jako vedoucí uměleckého souboru a teď nejintenzivněji jako tvůrce. Mám dnes ještě větší pocit pokory a obdivu ke všem, kdo tuto značku formovali.

Naprosto rozumím, proč prostředky Laterny magiky prosakují i do ostatních divadelních oborů. Je mi proto líto, že si tento český vynález, který příští rok oslaví 60 let od uvedení prvního programu, více nehýčkáme.

David Stránský: Změnil se, a to výrazně. Jsem značně posílen v přesvědčení o významu Laterny magiky na poli divadelního světa. Uvědomil jsem si, jak těžké je vytvořit pro Laternu magiku představení se zachováním jejího zcela specifického divadelního žánru, jaké svízele čekají a jistě čekaly na cestě tvoření současné, budoucí i minulé tvůrce. Hluboce smekám před každým, kdo to zkusil.

Laterna magika není jen prosté sloučení obrazu, zvuku, pohybu a prostoru. Byl by velký omyl myslet si právě toto. Laterna magika je o symbióze těchto médií. Účelnou kombinací těchto prvků se dá docílit nečekaných výsledků, dopřát divákům neopakovatelné a magické okamžiky.

Štěpán Pechar: Při práci na Cube jsem si uvědomil, jak komplikovaná je tvorba multimediálního divadla. K tomu, aby všechny složky do sebe dobře zapadly, je potřeba mít velmi jasnou vizi, dobrý a spolehlivý inscenační tým a oddanost k projektu. Prohloubil se můj obdiv k takovým tvůrcům, jako byli Josef Svoboda, Alfréd Radok nebo Evald Schorm, jejichž vize a schopnost své vize plně a nápaditě realizovat pomohly ke zrodu Laterny magiky. Laterna magika je pro mě srdeční záležitost, jak z hlediska divadelního žánru, tak i z hlediska souboru. Obojí stojí za to nadále kultivovat.