Online koncerty v rámci projektu Musica non grata

24. 3. Martinů

U příležitosti 130. výročí narození Bohuslava Martinů jsme nahráli dvě skladby k připomenutí a oslavě tohoto významného českého skladatele 20. století. 

Program koncertu: Serenáda H 199, Špalíček: Zastavte muziky

Účinkuje sólistka Marie Fajtová za doprovodu Orchestru Národního divadla a pod vedením hudebního ředitele Opery Národní divadla a dirigenta, Jaroslava Kyzlinka.

,,Špalíček je dílem z počátku třicátých let a jedná se o zpívaný balet. Martinů ve Špalíčku pracuje s lidovými texty a skladba je považována za počátek jeho tzv. českého národního obdobím, jemuž předcházelo období experimentální, dramatické a místy dokonce i velice disonantní hudby. Serenádu pro komorní orchestr z roku 1930 Martinů věnoval svému učiteli Albertu Rousselovi. Premiéru měla v 1931, dirigoval ji Walther Straram a poté se stala jedním z jeho nejhranějších skladatelových děl."
(Aleš Březina, muzikolog a ředitel Institutu Bohuslava Martinů)

7. 4.  Krása 

Krátký film k suitě z dětské opery Brundibár od Hanse Krásy. Práce na tomto netradičním hudebně-vizuálním díle, se ujal tým složený ze zkušené divadelní režisérky Magdaleny Švecové, scénografa Davida Janoška a videoartisty Tomáše Hrůzy.

Program: Suita z opery Brundibár

Účinkuje Sbor Státní opery a Orchestr Státní opery s dirigentkou Janou Cecílií Mimrovou.

„Hlavní inspirací je hudba jako živel, který nelze umlčet, žije v proměnách času, přežívá různé režimy, zákazy, příkazy. Nástroje se rozezní v rukou několika generací, ozvěny z minula nacházejí rezonanci v době současné. Děj dětské opery není v našem pojetí nijak ilustrován. To, že dílo bylo vytvořeno pro děti, zde připomíná postava holčičky, která zároveň symbolizuje hravost, nevinnost, bezstarostnost, křehkost... Dětské oči nesoudí a nesnaží se zastavit čas. Děti dokáží vykouzlit živý přítomný okamžik, roztančit obrazy, tóny i stíny.  Smutek, tíha nesvobody a strach, který provázel neradostné dny terezínské, je zde naznačen jen velmi lehce, aby směrem vzhůru pokynul naději v podobě bělostných křídel.“ (Magdalena Švecová, režisérka)

21. 4. Stravinskij

U příležitosti 50. výročí úmrtí Igora Stravinského vzdáme hold jedné z nejvýznamnějších postav klasické hudby 20. století.

Program koncertu:

Jaro, píseň z cyklu Dvě písně na slova Sergeje Goroděckého

Kocouří ukolébavky (Berceuses du chat)

Tři písně na slova japonské poezie

Suita z baletu Pulcinella

Mše pro sbor a dechové nástroje

Účinkují sólistky - Alžběta Poláčková, Yukiko Kinjo a Kateřina Jalovcová, Sbor Národního divadla a Orchestr Národního divadla pod hudebním vedením dirigenta Jaroslava Kyzlinka.

,,Naši Poctu Igoru Stravinskému uvádíme v rámci projektu Musica non grata, několikaletého cyklu, v němž představujeme hudbu autorů, kteří se v minulosti stali nežádoucími pro některý z totalitních režimů 20. století, především nacistický. Mezi tyto autory patří paradoxně i Stravinskij – paradoxně proto, že sám nepatřil mezi politicky zvláště angažované umělce, ani mezi ty, jejichž rasový či sociální původ by u představitelů totalitní moci budil nevoli. Přesto byla jeho hudba na konci 30. let v Německu označena za „zvrhlou“ a jako taková byla také prezentována v roce 1938 na nechvalně známé nacistické výstavě Entartete Musik v Düsseldorfu." (Ondřej Hučín, dramaturg)

5. 5. Haas-Krása

Pavel Haas a Hans Krása měli v první polovině 20. století rozhodující vliv na hudební život v Praze a v Brně. Oběma však tragicky do života zasáhl nacionální socialismus. Oba byli vězněni v koncentračních táborech a zavražděni v plynových komorách v Osvětimi. V podání Orchestru Státní opery pod vedením Karl-Heinze Steffense zazní výběr z jejich tvorby.

Program koncertu:

Pavel Haas: Předehra pro rozhlas, op. 11, pro malý orchestr, mužský kvartet a recitaci

Hans Krása: Symfonie pro malý orchestr a alt

Účinkují sólisté Veronika Hajnová, Jaroslav Březina, Jiří Hájek, Ivo Hrachovec, Josef Moravec a Orchestr Státní opery pod vedením hudebního ředitele Státní opery a dirigenta Karla-Heinze Steffense.

Předehra pro rozhlas Pavla Haase je poctou tehdy novému vynálezu - rozhlasu a jeho průkopníku Guglielmu Marconimu. Je pro neobvyklé obsazení orchestru a čtyř mužských hlasů, s použitím básně skladatelova bratra Huga Haase. Jedná se o zřídka uváděné hluboké dílo, přitom naplněné humorem!
  
Symfonie pro alt a malý orchestr Hanse Krásy vznikla roku 1923 během jeho krátkého pobytu v Paříži. Zde byly uvedeny dvě její části. V roce 1926 zaznělo dílo v rámci festivalu Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu v Curychu. Tímto provedením se skladatel prosadil na mezinárodní scéně. 

Doprovodného slova se tentokrát ujali JUDr. Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí v ČR a prof. PhDr. Lubomír Spurný, Ph.D, ředitel Institutu terezínských skladatelů. 

19. 5. Krása-Schulhoff-Pelikán

Sbor Národního divadla a Orchestr Národního divadla představují vedle skladeb autorů Hanse Krásy a Erwina Schulhoffa také skladby sólisty Orchestru Národního divadla Jaroslava Pelikána. Program koncertu má dvě linie, jedna odpovídá zaměření projektu Musica non grata, uvádí skladby autorů perzekvovaných nacistickým režimem, druhá je věnována skladbám loňského jubilanta Jaroslava Pelikána, prvního flétnisty Orchestru Národního divadla. Průsečíkem obou linii, coby doklad kontinuity pražského hudebního života, je Schulhoffův Dvojkoncert, jehož flétnový part zazní v podání Jaroslava Pelikána.

Program koncertu:

Hans Krása: Ouvertura pro malý orchestr
Jaroslav Pelikán: Koncert pro lesní roh a orchestr
Erwin Schulhoff: Concerto Doppio
Jaroslav Pelikán: Confessiones 

Účinkují:

Dirigent: Zbyněk Müller
Sbor Národního divadla
Orchestr Národního divadla

Lesní roh: Radek Baborák
Flétna: Jaroslav Pelikán, Oto Reiprich
Klavír: Martin Levický
Varhany: Michaela Káčerková

Další koncerty budou následovat, sledujte webové stránky projektu musicanongrata.cz.