Patrik Holeček, Josef Kotěšovský a Naďa Šormová oceněni Cenou Thálie!
5. 10. 2024
- Patrik Holeček získal Cenu Thálie za roli Franze v baletu Coppélia
- Josef Kotěšovský byl oceněn Cenou Thálie za celoživotní mistrovství v oboru balet, tanec a pohybové divadlo
- Naďa Šormová získala Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v oboru opera
Patrik Holeček je osvědčenou oporou baletního souboru Národního divadla, kde na vysoké úrovni interpretuje role typu danseur noble, ale i kreace současného repertoáru. Jako Franz v pantomimických dialozích s milou Swanildou ukazuje svůj smysl pro humor. Jejich milenecké šarvátky jsou naprosto přirozené, čitelné a zábavné. Roli si od prvního vstupu na scénu užívá, detailně zpracovává každé gesto, i ty nejtěžší technické pasáže zvládá s přehledem a lehkostí. V duetech je citlivým partnerem, svou virtuozitou dominuje především v technice en l’ air, kterou mu choreografie umožňuje naplno předvést v závěrečném jednání.
Josef Kotěšovský je legendou Laterny magiky, kde se proslavil jako Veselý klaun v ikonickém Kouzelném cirkuse, se kterým odehrál přes 2000 repríz! Po ukončení taneční kariéry se stal pedagogem a provozním režisérem Laterny. Vedle této ikonické postavy si zahrál Harlekýna v Lásce v barvách karnevalu, byl Vypravěčem v inscenaci Jednoho dne v Praze, Čarodějem ve Sněhové královně nebo Aiolem v Odysseovi. Většinou pracoval s Evaldem Schormem, jehož tvůrčími postupy byl velmi ovlivněn. Mimoto si zahrál i činoherní role v režiích Václava Postráneckého (Pro každého nebe a Čistá kořist). Jeho poslední významná role byla v inscenaci Krajina těla, kde ztvárnil Starého tanečníka. Pepa Kotěšovský byl a stále je otevřeným i pokorným interpretem a velkou inspirací pro mnohé zkušené i zcela začínající tvůrce; vstřícným a empatickým kolegou, který nikdy neztrácí humor.
Naďa Šormová se roce 1966 stala sólistkou Národního divadla v Praze, na jehož scénách vytvořila až do roku 1994 desítky nezapomenutelných postav především českého operního repertoáru. V dílech Bedřicha Smetany byla skvělou Mařenkou (Prodaná nevěsta), Barčetem i Vendulkou (Hubička), Karolínou (Dvě vdovy), Jitkou (Dalibor), Katuškou i Hedvikou (Čertova stěna), Blaženkou (Tajemství) a Ludiší (Braniboři v Čechách). Publikum si získala také jako energická Bystrouška v Janáčkových Příhodách lišky Bystroušky nebo jako šibalská Martinů Mirandolina. V průběhu své umělecké dráhy Naďa Šormová hostovala také na mnoha operních scénách a koncertních pódiích v Evropě a také ve Spojených státech amerických, kde se v roce 1977 podílela – v newyorské Carnegie Hall – na koncertním provedení Smetanova Dalibora po boku legendárního tenoristy Nicolaie Geddy. Své jevištní kreace Naďa Šormová obdařovala především suverénním pěveckým projevem, ale také něhou a oduševnělostí a v neposlední řadě i osobním šarmem a půvabem.
Gratulujeme také všem ostatním oceněným, včetně těch, které máme tu čest potkávat na prknech Národního divadla, jmenovitě Peteru Bergerovi, který získal ocenění za Dalibora, kterého nastudoval v Národním divadle Brno.
Sdílet na sociálních sítích