Úspěchy Laterny magiky v zahraničí

Laterna magika se po dvou letech vydala na zájezd do zahraničí. Předvánoční nadílku v podobě legendární inscenace Kouzelný cirkus přivezla divákům v Řecku, kde odehraje celkem dvanáct představení v Athénách i druhé metropoli Thessaloniki. První z vyprodaných večerů se odehrál 11. prosince v athénském Badminton Theater. Soubor zůstane na zájezdu téměř až do Vánoce.

Slavná inscenace, která je nejdéle uváděným divadelním kusem ve střední Evropě, neztrácí svou přitažlivost pro diváky ani v 21. století. Soubor v těchto dnech vystupuje v athénském divadle Badminton Theater, pozvánky na představení zveřejnila řada médií. Kapacita sálu pro vystoupení Laterny magiky čítá 1 500 míst a představení jsou vyprodaná. Na první z nich dorazili také zástupci české ambasády spolu s dalšími hosty, pan velvyslanec Jan Bondy navštívil vystoupení ve středu.

Laterna magika se do zahraničí vypravila naposledy před dvěma lety, kdy hostovala v USA s inscenací Antikódy. Silné pouto ji ale váže i k Řecku. V roce 2004 vznikla pod hlavičkou Laterny inscenace Argonauti na zakázku řeckého olympijského výboru. Premiéru měla v Athénách v rámci slavnostního zahájení letních olympijských her. Nyní se laterna magika vrací s Kouzelným cirkusem, který je bez nadsázky nejvíce zcestovalým představením, které kdy měla na repertoáru: hostoval v 16 zemích (D, SK, NL, USA, B, SSSR, I, CAN, F, BG, A, ISR, E, S, TR, DK) a více než 50 městech po celém světě.

Nejhranější titul nejen Laterny magiky, ale také nejdéle uváděná inscenace v evropském měřítku, má na kontě přes 6333 repríz a nadále patří k nejprodávanějším titulům. Je dílem kompaktním, poetickým, které vypráví svůj příběh tancem, pantomimou, hudbou i s pomocí prvků černého divadla. Duchovním otcem představení byl významný režisér Evald Schorm a spolu s ním dlouholetý šéf Laterny magiky a náš světoznámý divadelní architekt Josef Svoboda. Ten vymyslel jednoduchý, ale působivý koncept scénografie jako stanu či arény, na který je promítán panoramatický obraz, který diváka vtáhne do každého prostředí, v němž se ocitá – ať už je spolu s hlavními hrdiny v cirkusovém stanu nebo přelétá v horkovzdušném balónu nad půvabnou českou krajinou.

Na představení se podílela řada osobností, které mu daly punc originality, ačkoli tvořily jako jednotný tým. Právě v tom tkví úspěch Kouzelného cirkusu. Svůj tvůrčí potenciál do něj vložil výtvarník a režisér Jan Švankmajer, zakladatel černého divadla Jiří Srnec, filmový kameraman Emil Sirotek a 5 choreografů. I na krátkých tanečních výstupech pracoval vždy ten, který byl na daný styl specialistou. Známé je i jméno výtvarníka a ilustrátora Zdenka Seydla, který dal vizuální podobu scénografii, kostýmům a maskám. Filmové projekce byly natočeny na 3 kamery a dlouhou dobu se také k jejich spouštění používaly tři projektory. Až v roce 2013 byl materiál s přispěním mecenášského klubu ND digitalizován.

Poetické vyprávění o marné pouti za nedosažitelným snem ztělesňují postavy klaunů, podněcované kouzelníkem – Svůdcem a vidinou krásné Venuše, která na sebe bere podobu pozemských žen. Humorné pasáže střídá melancholie poznání, že život se nemá stát pouhou honbou za iluzemi. Kouzelný cirkus vychoval bez nadsázky několik generací diváků i tanečníků. Počty protagonistů hlavních rolí jsou téměř neuvěřitelné: 22 Veselých a 25 Smutných klaunů, 24 Svůdců a rovných 30 Venuší.