Zemřel pěvec Karel Hanuš

Karel Hanuš se narodil 14. února 1929 v Jičíně, kde v roce 1948 absolvoval učitelský ústav, pak dva roky učil v Ústí nad Labem. V letech 1950–1952 byl jako voják základní služby členem Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. Profesionální uměleckou dráhu nastoupil v Ústí nad Labem (1952–1957), kde současně studoval zpěv u Jitky Švábové. V letech 1957–1959 byl členem opery Divadla F. X. Šaldy v Liberci, 1959–1963 zpíval v Olomouci, v letech 1963–1970 ve Státním divadle Ostrava, kde byl spoluzakladatelem Klubu angažovaných nestraníků, což mu později komplikovalo přístup k hlavním rolím. V Národním divadle se poprvé představil jako host v roli Mozartova Figara 5. května 1963. Po několikerých pohostinských vystoupeních v rolích Zachariáše (Verdi: Nabucco), Vodníka (Dvořák: Rusalka) a Beneše (Smetana: Dalibor) se od 1. srpna 1970 stal sólistou Opery Národního divadla. V angažmá setrval do 31. srpna 1991. V Praze uplatnil svůj dobře posazený, zvučný, technicky jistý a tvárný hlas mj. jako Smetanův Mícha a Indián (Prodaná nevěsta), Matouš (Hubička), Malina (Tajemství) a Beneš (Dalibor a Čertova stěna), Dvořákův Vilém z Harasova (Jakobín) a Lucifer (Čert a Káča), Mozartův Osmin (Únos ze serailu), Masetto (Don Giovanni), Figaro (Figarova svatba) a Don Alfonso (Così fan tutte),  Kuno (Weber: Čarostřelec), Kníže Gremin (Čajkovskij: Eugen Oněgin), Dapertutto, Lindorf, Mirakel, Coppélius (Offenbach: Hoffmannovy povídky), Colline (Puccini: Bohéma), Kníže Nikolaj Bolkonskij, Polní maršálek Michail Kutuzov, Maršál Nicolas Davout (Prokofjev: Vojna a mír), Rychtář (Janáček: Její pastorkyňa). Podílel se na nahrávkách firmy Supraphon (Smetana: Hubička, Fibich: Nevěsta messinská, Martinů: Hry o Marii aj.) a Československého rozhlasu (Beethoven: Fidelio, Verdi: Don Carlos, Blodek: V studni, Berkovec: Hostinec U kamenného stolu, Cikker: Hra o lásce a smrti ad.).

Čest jeho památce!