Zemřela emeritní sólistka Opery ND, paní Eva Zikmundová

Se zármutkem oznamujeme všem spolupracovníkům, divákům a přátelům, že 1. listopadu 2020 zemřela v Praze ve věku 88 let emeritní sólistka Opery Národního divadla, paní Eva Zikmundová.

Narodila se 4. května 1932 v Kroměříži v rodině gymnaziálního profesora Maška. Studovala na gymnáziu a současně zpěv na Konzervatoři Brno (1949–1951) u Věry Strelcové, dále na Janáčkově Akademii múzických umění Brno (1951–1953) u Bohumila Soběského a na Hudební fakultě AMU, kde absolvovala u Zdeňka Otavy. Ve studiích zpěvu pokračovala soukromě u Přemysla Kočího, který nejvíce ovlivnil její umělecký rozvoj. Od června do prosince 1953 působila v Československém státním souboru písní a tanců, v letech 1954–1958 se věnovala převážně koncertní činnosti a jen občas hostovala v opeře Státního divadla Ostrava a v Národním divadle. Než byla přijata do angažmá v Národním divadle, vystoupila zde pohostinsky v sezoně 1957/1958 jako Smetanova Vendulka v Hubičce a Mařenka v Prodané nevěstě a v titulní roli Dvořákovy Rusalky. Od 11. září 1958 se stala sólistkou Opery Národního divadla, kterou zůstala do 30. června 1991. Na pražských jevištích dále ztvárnila Smetanovu Jitku v Daliborovi, Hedviku v Čertově stěně, Blaženku v Tajemství a Krasavu v Libuši, Dvořákovu Kněžnu v Čertovi a Káče a Julii v Jakobínu, Svatavu, Mladu i Vlastu ve Fibichově Šárce, Janáčkovu Karolku, Jenůfu, Kostelničku a Rychtářku v Její pastorkyni, Káťu i Kabanichu v Kátě Kabanové, Lišáka Zlatohřbítka v Příhodách lišky Bystroušky, Emilii Marty ve Věci Makropulos, Pauerovu titulní Zuzanu Vojířovou, Mozartovu Donnu Elvíru v Donu Giovannim a Hraběnku ve Figarově svatbě, Verdiho Alžbětu z Valois v Donu Carlosovi, Amelii Grimaldi v Simonu Boccanegrovi, Wagnerovu Fricku ve Zlatě Rýna a Sieglindu ve Valkýře, Taťánu v Čajkovského Eugenu Oněginovi, Santuzzu v Mascagniho Sedláku kavalírovi, Neddu v Leoncavallových Komediantech, Straussovu titulní Arabellu a Komponistu v Ariadně na Naxu, Hélene v Prokofjevově Vojně a míru, Katrenu v Suchoňově Krútňavě ad. V letech 1966–1978 byla stálým hostem Deutsche Staatsoper v Berlíně. Zpívala též na operních scénách v Benátkách (La Fenice, 1968), Janově (1971), Budapešti (1979) aj. Její pěvecké umění si můžeme připomínat díky nahrávkám firmy Supraphon (titulní part v Dvořákově Svaté Ludmile, Moravské dvojzpěvy, Janáčkovy Slezské písně, Zlatohřbítek v Příhodách lišky Bystroušky) a Československého rozhlasu (Elisa v Čajkovského Pikové dámě a řada árií a scén z oper). V roce 1980 natočila ve Vídni úlohu Poběhlice (Janáček: Z mrtvého domu) pro firmu DECCA. V 90. letech působila především ve Státní opeře Praha jako asistentka režie. Mimořádně vzdělaná pěvkyně se věnovala pedagogické činnosti na teplické a pražské konzervatoři. Do češtiny přeložila mj. knihu Rodolfa Cellettiho Historie belcanta. Byla manželkou cestovatele Miroslava Zikmunda.

 Čest její památce!