František Němec v Síni slávy! 

Muž s přísnou vizáží, který se ovšem rád a srdečně směje. Džentlmen, jehož nepotkáte jinak než v dokonalém obleku. Herec, jenž rolím propůjčuje noblesu, kultivovanost a až prvorepublikový šarm. Rovněž inteligenci, empatii, ironický humor i dokonalou techniku. Po ukončení DAMU získal angažmá v Městských divadlech pražských. Poté přišlo Národní divadlo, kam se dostal jako host v roli Fausta. Když později režisér Miroslav Macháček připravoval Hamleta, nabídl Františku Němcovi hlavní úlohu. Odehrál tu pak spoustu rolí, třeba Bricka v dramatu Tennessee Williamse Kočka na rozpálené plechové střeše, podnikatele Lopachina v  Čechovově Višňovém sadu, Valmonta v Hamptonově adaptaci Nebezpečných vztahů, Robespierra v Büchnerově dramatu Dantonova smrt, profesora Higginse v komedii George B. Shawa Pygmalion či dirigenta Furtwänglera v Harwoodově dramatu Na miskách vah, za kterou v roce 1998 získal Cenu Thálie. Z poslední doby připomeňme ministerského předsedu Anthonyho Edena v Morganově Audienci u královny, nahluchlého Feraponta v Čechovových Třech sestrách či Arnošta Kubíka v Havelkově projektu Očitý svědek. Je schopen zahrát psychologicky náročné a komplikované postavy, zároveň má cit pro břitký dialog i komedii. Ale nejen to! Když se v inscenaci Kytice zvedne opona a on pronese první verše Záhořova lože a nastolí jimi téma provinění a svědomí, jež se pak prolíná dalšími baladami, bývá v hledišti absolutní ticho. František Němec totiž má dar diváky vždy uhranout.

Patrik Holeček působí v souboru Baletu ND od roku 2014, demisólistou byl jmenován v roce 2017, o dva roky později sólistou. Tento nevídaně přímý a rychlý postup v profesní hierarchii byl korunován v dubnu 2021, kdy byl jmenován prvním sólistou. Strhává na sebe pozornost nejen díky interpretačním a technickým předpokladům, ale i elegantnímu projevu a osobitému šarmu. Je předurčen k prvooborovým rolím – dechberoucí je zejména jeho ztvárnění osudového Oněgina. Divákům láme srdce v postavách princů (Siegfried, Desirée), dojímá je jako milující Colas, legendární Louskáček nebo zasněný Leonce, dokáže je uhranout jako démonická Carabosse. Svůj apollinský umělecký projev i nepřehlédnutelnou fysis uplatňuje nevšedním způsobem nejen na poli klasického baletu, ale i v širokém spektru soudobého tanečního divadla a moderní choreografie. Je příkladem nového, univerzálního tanečníka 21. století. Patrik disponuje dobře namíchaným koktejlem talentu, dispozic, píle, ale i tolik potřebných volních vlastností. Svou profesionalitu naplňuje s pokorou a sebereflexí, nicméně moc dobře ví, jak chutná láska k divadlu, které nevratně propadl.  

Barytonista Lukáš Bařák, odchovanec pražské HAMU a vídeňské Universität für Musik und darstellende Kunst, je jedním z nejslibnějších českých pěvců nastupující generace. Úspěchy začínajícího umělce na scénách v Českých Budějovicích, Liberci, či na Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech upoutaly záhy pozornost vedení Opery Národního divadla. Na jevišti tohoto divadla debutoval Lukáš v březnu 2017 jako Indián ve Smetanově Prodané nevěstě. Následovaly role Brabantského šlechtice ve Wagnerovu Lohengrinovi, Moralese v Bizetově Carmen, Masetta v Mozartovu Donu Giovannim a Marulla ve Verdiho Rigolettovi. Zaujal rovněž vyspělým přednesem písní Richarda Strausse při koncertu Ivan Kusnjer a jeho žáci v kostele sv. Anny v únoru 2019. Od srpna 2020 se stal sólistou Opery Národního divadla a Státní opery.  

Lukáš přistupuje ke každému svěřenému úkolu s respektem a pílí. Díky tomu se jeho interpretační schopnosti náležitě rozvíjejí a jsou příslibem do dalších let. V této sezoně se tak můžeme těšit na jeho další novou roli, Guglielma v Mozartově opeře Così fan tutte. 

Na jevišti Národního divadla se objevila ještě jako studentka DAMU, byla to její pohostinská role v Pýše a předsudku v režii Daniela Špinara, na níž projevila dostatečné sebevědomí a energii, s níž byla i na tak velké scéně „viditelná“. Do angažmá nastoupila hned po škole v květnu 2018 a její první úlohou byla role Megéry ve Špinarově inscenaci Vítejte v Thébách! ve Stavovském divadle. Jindřiška je druhou nejmladší členkou souboru, s ní přišlo do divadla mládí a verva i odvaha pouštět se do neznámých projektů i pevná vůle a chuť podílet se na aktivitě Činohry také mimo divadlo. Ocenění si zaslouží nejen za své role, mezi něž patří třeba Zuza v Kouzelné zemi v režii Jana Mikuláška, kde ovládla stylizovaný herecký projev, či role v Proslovu k národu v režii Petry Tejnorové, pod jejímž vedením projevila schopnost soustředěného výkonu v obtížném žánru storytellingu, ale také za svou aktivitu během minulé sezony v karanténě. Výrazně se podílela na telefonické inscenaci Linka: Makropulos a svou účastí podpořila také audioprojekt Jiřího Austerlitze Ty v mém domě či Havelkova filmového Očitého svědka. Její činnost ocenila i divadelní síť European Theatre Convention, která ji v létě vybrala na prestižní divadelní akademii organizovanou ve spolupráci s festivalem v Avignonu. Během svého působení v Národním divadla Jindřiška dokázala, že je nejen skvělou herečkou, ale i neúnavnou organizátorkou, inspirátorkou a osobou, která se zajímá i o veřejné věci a občanské záležitostiinspirátorkou a osobou, která se zajímá i o veřejné věci a občanské záležitosti.