Činohra

Opera

Balet

Laterna magika

Podcasty Národního divadla

<h1>Podcasty N&aacute;rodn&iacute;ho divadla jsou podpořeny:</h1>
Platformou Fedora a programem Kreativn&iacute; Evropa Evropsk&eacute; unie.

<img title="Logo Fedora a program Kreativn&iacute; Evropa" src="https://www.datocms-assets.com/11302/1664890185-logo-fedora-a-creative-europe-program.png" />

Podcasty

How did the first evening at the Prague Crossroads festival look like? Listen to our reportage from the opening night and from the debate "Is theater dangerous?" with Milo Rau.
We started the festival on the New Stage with a debate that was part of Resistance now! Tour of the Swiss director Milo Rau. At the end of the summer 2024, the artistic director of the Vienna Wienerfestwochen responded to the dismissal of Matej Drlička from the position of director of the Slovak National Theater with a petition that had a huge impact throughout Europe, and at the same time he began to tour Europe with his project "Resistance now!". The aim is to connect artists across countries and together with them to discuss how to resist the wave of extremism and violence that has risen against culture not only in Slovakia in the recent months. In addition to the exceptional productions on the program, the Prague Crossroads Festival also became an important meeting place and solidarity. 
Alongside Milo Rau, we invited to the debate the Czech director Jiří Havelka, who created two exceptional productions related to Slovakia's recent history at the Slovak National Theatre and the producer Dóra Büki from Hungary, representing one of the most progressive and interesting theaters of today, Proton. In a video greeting, Miriam Kičiňová, artistic director of Drama in the Slovak  National Theater described the critical situation in Slovakia.
This episode is hosted by the dramaturg of the Prague Crossroads Festival, Nina Jacques.

Special: Is theatre dangerous?

Jak vypadal první festivalový večer na Pražských křižovatkách? Poslechněte si reportáž ze zahajovacího večera a debaty „Je divadlo nebezpečné?“ s Milo Rauem.
Festival jsme na Nové scéně zahájili debatou, která byla součástí Resistance now! Tour švýcarského režiséra Milo Raua. Umělecký šéf vídeňského festivalu Wiener Festwochen na konci léta 2024 zareagoval na odvolání Mateje Drličky z pozice ředitele Slovenského národního divadla peticí, která měla obrovský dosah po celé Evropě, a zároveň začal objíždět evropské státy se svým projektem Resistance now! Tour, jehož cílem je spojit umělce napříč zeměmi a společně s nimi otevřít diskuzi o tom, jak vzdorovat vlně extremismu a násilí, která se v posledních měsících zvedla proti kultuře nejen na Slovensku. Festival Pražské křižovatky se tak letos stal významným nejen díky výjimečným inscenacím na programu, ale také jako místo setkání a solidarity.
Do debaty s Milo Rauem jsme pozvali českého režiséra Jiřího Havelku, který v Slovenském národním divadle vytvořil dvě inscenace týkající se slovenské nedávné historie, a z Maďarska přijela producentka Dóra Büki, zastupující jedno z nejprogresivnějších a nejzajímavějších divadel současnosti Proton. Ve video pozdravu popsala kritickou situaci na Slovensku i umělecká šéfka Činohry SND Miriam Kičiňová.
Dílem provází dramaturgyně festivalu Pražské křižovatky Nina Jacques.

Speciál: Je divadlo nebezpečné?

Co se děje na první čtené? Jak herci a herečky čtou text, který mají poprvé v rukou? Jak pro adaptaci románu z roku 1857 nadchnout celý inscenační tým? A proč je dramaturgický úvod důležitý?
Přijměte pozvání na první čtenou zkoušku Paní Bovaryové a poslechněte si, jak se formují první kroky k výsledné divadelní inscenaci. Na prkna Stavovského divadla se slavný román Gustava Flauberta o šedi všedního života a síle romantických představ vrací po téměř sto letech, nyní v adaptaci Tomáše Loužného, který inscenaci zároveň režíruje. Loužný v podcastu prozradí, jaké bylo svůj text poprvé slyšet, jak spolu s dramaturgyní Janou Sloukovou uvažovali o obsazení a jak společně s Draganem Stojčevským přemýšleli o scénografii.
Podcastem nás provedou autor adaptace a režisér Tomáš Loužný a dramaturgyně Jana Slouková. Dále uslyšíte Denisu Barešovou, Radúze Máchu, Roberta Mikluše a další členy a členky inscenačního týmu Paní Bovaryové.
V podcastu je použitá hudba z inscenací Paní Bovaryová a Pýcha a předsudek.

Speciál: První čtená Paní Bovaryové

Když se režisér Jan Frič dozvěděl, že bude zkoušet Eurípidovy Bakchantky, věděl prý okamžitě, že Dionýsa musí hrát Petr Vančura. Dionýsos je bůh vína, bujarého veselí, tance a divadla. Co má v sobě Petr Vančura tak dionýského?! Na to se v podcastu V roli snaží Lucie Kryzová najít odpověď. S Petrem si povídala o hledání rovnováhy v životě, touze po dialogu, ale i o tom, jestli umělec potřebuje srdcebol, aby tvořil. Společně se snaží zjistit, v čem je Dionýsos a jeho energie inspirující a kdy už je sebezničující. Kdo je Dionýsos? A jak se mu povedlo poblouznit všechny thébské ženy? Manipuluje jimi, nebo jim prostě rozumí? A jak vypadá Petr Vančura jako bůh? Pere se v Petrovi chaotická energie s racionalitou? Měli bychom v životě víc jásat? 
V podcastu uslyšíte hudbu z inscenace Bakchantky z pera Jakuba Kudláče v podání kapely Bert &amp; Friends.
Poslechněte si naše další podcastové epizody o Bakchantkách:
K jádru věci: BAKCHANTKY <a href='https://open.spotify.com/episode/74oCg8Ht9a55kL98ODXgIi?si=e0c492b2b6434cfc'>https://open.spotify.com/episode/74oCg8Ht9a55kL98ODXgIi?si=e0c492b2b6434cfc</a>
Speciál: Jak se překládá antické drama s PETREM BORKOVCEM a MATYÁŠEM HAVRDOU 
<a href='https://open.spotify.com/episode/1VihDKGEb7w7iwkA2qZP6C?si=041efe925c0c4178'>https://open.spotify.com/episode/1VihDKGEb7w7iwkA2qZP6C?si=041efe925c0c4178</a>

V roli: PETR VANČURA jako Dionýsos

Ještě chvilku je název nové inscenace Činohry pro celou rodinu, ale zváni jsou především prarodiče se svými vnoučaty. Proč? Hlavní hrdinky hry jsou dvě seniorky Květa a Věra, které přicházejí poprvé do Stavovského divadla, aby na vlastní kůži zažily magii divadla. Ale co to vlastně je „magie divadla“?! A taky hledají svého tatínka, který je jako malé opustil. Autorka hry Maria Wojtyszko se v tvorbě pro děti nevyhýbá těžkým tématům, jako jsou křivda a odpuštění. Najdou Květa s Věrou ztraceného otce a dokážou mu odpustit? A musí? Podcastem o inscenaci plné jevištních kouzel vás provede dramaturgyně Nina Jaques, uslyšíte také autorku Marii Wojtyszko, režisérku Annu Klimešovou i představitelky hlavních rolí Květy a Věry Johannu Tesařovou a Janu Preissovou. Ponořte se s námi do snu, kde je možné všechno, a dovolte aby vás Hugo Haas provedl Stavovským divadlem. Kdeže se tam vzal Hugo Haas? Poslouchejte…
Použité ukázky jsou ze záznamu první premiéry z 22. 2. 2024.

K jádru věci: JEŠTĚ CHVILKU

Národní divadlo jako symbol české kultury a identity se od svého vzniku nezaměřovalo jen na zachování národních hodnot, ale také na zapojení do širšího evropského a světového kontextu.
Proč je pro naše soubory klíčové podporovat mezinárodní dialog a spolupráci? Jakou inspiraci čerpají ze zahraničí a co naopak můžou přinést světové scéně? A jaké prostředky používají k překonávání kulturních a jazykových rozdílů?
O tématech, která rezonují divadelním světem, si opět povídají dramaturgyně Činohry Nina Jacques, PR Baletu Kateřina Hanáčková, dramaturg Opery Ondřej Hučín a umělecký šéf Laterny magiky Radim Vizváry.
Užijte si poslech dalšího dílu Z druhé galerie. Uslyšíte hudbu z inscenací Naši furianti, Rusalka, Labutí jezero, Robot Radius, Kafka: Proces, Kylián – Mosty času, La traviata, Misantrop a Rej.

Z druhé galerie: (MEZI)NÁRODNÍ DIVADLO

Co vás napadne jako první, když se řekne dětský domov?
Odkud se berou naše utkvělé představy o něčem, o čem nemáme k dispozici žádné relevantní informace? Formují naše domněnky média, školní osnovy nebo třeba filmy a knížky? Proč se začneme k člověku chovat jinak, když zjistíme, že je z dětského domova?
Na tyto otázky se snažili najít odpovědi tvůrci inscenace Takže asi tak, kterými jsou mimo jiné i sami teenageři z dětských domovů. Podcastem nás provede režisér Janek Lesák spolu s dramaturgyní Natálií Strýčkovou Preslovou. Dále uslyšíte divadelní lektorku Zuzanu Kráľovou, scénografku Janu Hauskrechtovou, hudebního skladatele Jana Čtvrtníka a také některé z herců a hereček.
Režijně-dramaturgické duo známé pod názvem Janek &amp; Natálka se spolu s teenagery scházelo více než půl roku. O tématu dlouze diskutovali, sbírali různé materiály a rozhovory a následně je improvizačně rozehrávali a různě měnili. „Máme rádi, když na jevišti vidíme spíš toho skutečného člověka než postavu, kterou hraje,“ říká Natálie Strýčková Preslová. „Ani u běžného zkoušení nás moc nebaví si něco připravit a potom někomu oznámit, že takhle to bude,“ doplňuje ji Janek Lesák.
Použité ukázky jsou ze záznamu generální zkoušky z 30. 8. 2024.

K jádru věci: TAKŽE ASI TAK

Coppélia narušuje klasické baletní archetypy. Místo princezen, princů, labutí či spících krasavic nám nabízí jednoduchý příběh dvou venkovanů, Franze a Swanildy, které brzy čeká svatba. Jejich láska však prochází zkouškou ve chvíli, kdy do jejich života vstoupí tajemná Coppélia. Kdo je krásná dívka sedící na balkoně? Proč Franze tolik přitahuje? A není na ní něco podivného? Náš balet vznikal v době, kdy společností hýbal technologický pokrok a snahy vytvořit umělého člověka. Lidé fascinovaly mechanické loutky a věřili, že jednoho dne mohou nahradit živé bytosti. Ačkoli Coppélia vychází z romantické baletní tradice 19. století, nese v sobě tyto nadčasové myšlenky.
Poslechněte si příběh o lásce, která musí rozlišit, co je skutečné a co je jen iluze. Soubor Národního divadla uvádí slavný balet v choreografii Ronalda Hynda a tanec doprovází hudba Léa Delibese. Podcastem provází PR baletu Kateřina Hanáčková a o napětí mezi lidským a umělým mluví také první sólisté Patrik Holeček a Alina Nanu.

K jádru věci: COPPÉLIA

Víte, jaký je rozdíl mezi operou, anti-operou a anti-anti-operou? Proč Ligeti psal slovo opera do čtyř uvozovek? A kdo je tady vlastně ten „velký kostlivec“? Ať už patříte k milovníkům opery, nebo ji z duše nesnášíte, právě pro vás je tu náš podcast o hodně divné hudebně divadelní grotesce Györgye Ligetiho Le Grand Macabre. Není vyloučeno, že po jeho poslechu budou operu nenávidět ti, kteří ji milovali, a její nepřátelé se do ní zamilují.
V podcastu zazní úryvky z těchto nahrávek:
G. Ligeti: Le Grand Macabre – záznam premiéry ve Státní opeře dne 14. června 2024, účinkují: Marcus Jupither (Nekrocar), Thor Inge Falch (Piet zvaný Bečka), Ivo Hrachovec (Astradamors), Viktorija Korosunova (Mescalina), Eir Inderhaug (Venuše, Náčelník Gepopo), David DQ Lee (Princ Go-Go), Benjamín Hájek (Bílý ministr), Michal Marhold (Černý ministr), Arnheiður Eiríksdóttir (Amando), Magdaléna Hebousse (Amanda), Sbor Státní opery a Orchestr Státní opery pod taktovkou Jiřího Rožně.
W. A. Mozart: Kouzelná flétna – Les Arts Florissants, dirigent: William Christie (Erato Disques, 1996)
G. Verdi: Rigoletto – Metropolitan Opera Orchestra, dirigent: James Levine (Deutsche Grammophon, 1998)
B. Smetana: Libuše – Orchestr Národního divadla, dirigent: Jaroslav Kyzlink (záznam inscenace Národního divadla z roku 2018, Česká televize)
G. Ligeti: Nouvelles Aventures – Gertie Charlent (soprán), Marie Therese Cahn (alt), William Pearson (baryton), Internationales Kammerensemble Darmstadt, dirigent: Bruno Maderna (Studio des Internationalen Musikinstitut, Darmstadt 1966)

K jádru věci: LE GRAND MACABRE

Co se stane, když musí Národní divadlo zrušit představení kvůli nemoci? Poslechněte si živý dialog herců Igora Orozoviče a Pavla Neškudly, kteří odhalují, jak zvládají fyzické i psychické vypětí během náročné divadelní sezony, jak si chrání své osobní hranice a jaké výzvy přináší rychlé zaskakování za nemocného kolegu. V rozhovoru komentují konkrétní situaci, kdy byl Hamlet náhle nahrazen představením Kytice.
Podcastem provází Lukáš Trpišovský, umělecký ředitel Činohry Národního divadla, a vysvětluje, jak v takové situaci probíhají rozhodovací procesy. Co čeká nejen herce, ale i celý tým – a v neposlední řadě diváky, když do hry vstoupí nečekané okolnosti?

Speciál: PRO NEMOC ZRUŠENO

Národní divadlo je reprezentativní scénou České republiky. Je jedním ze symbolů národní identity a součástí evropského kulturního prostoru.