Libuše

O inscenaci

Sbor Národního divadla
Orchestr Národního divadla
Balet Opery Národního divadla
Kühnův smíšený sbor
Vysokoškolský umělecký soubor UK

Úvahy nad tím, zda je či není opera Libuše vrcholným dílem Bedřicha Smetany v kontextu jeho ostatních zpěvoher či dokonce v kontextu celé české operní tvorby, zda a jak obstojí před bezprostředností Prodané nevěsty, před lyrikou a jímavostí Dvořákovy Rusalky či před emotivitou a dramatičností oper Leoše Janáčka, nejsou a priori na místě – vždy bude záležet na úhlu pohledu, z nějž se Libuše či kterákoli jiná proslavená česká opera hodnotí.

Úhel pohledu, který Libuši přísluší nejpřirozeněji, je dán již samotným záměrem jejího autora a z něj plynoucí tradicí. Smetana určil Libuši k provádění při slavnostních příležitostech, týkajících se života české společnosti, která se po roce 1860 začala v rovině kulturní, politické i hospodářské výrazně a hmatatelně emancipovat. Takovou příležitostí se stalo pro českou společnost nesmírně významné otevření Národního divadla, v roce 1881 nejprve dočasné a o dva roky později definitivní. Událost, která v symbolické rovině široce přesáhla úzký svět českého divadelnictví a stala se jednou z podstatných předzvěstí pozdějšího dosažení samostatnosti v roce 1918. Sté výročí založení Československé republiky bylo zásadním momentem i pro samotné Národní divadlo a uvedení nové inscenace Libuše se stalo samozřejmým příspěvkem Národního divadla k tomuto jubileu.

Žánrových označení, jimiž se snažíme Libuši charakterizovat, existuje vícero a jedním z nich může být i „scénický rituál smíru a očisty“. Od počátku Smetana v Libuši konflikty a protiklady nevyhrocuje, jak by se od operního dramatika očekávalo, nýbrž záměrně hledá cestu k jejich včasnému smírnému řešení. Ať již jde o hlavní dějotvorný spor dvou bratří o otcovské dědictví či protiklady mezi mužem a ženou, přísnou spravedlností a vstřícnou laskavostí, mezi původem „z lidu“ a původem „urozeným“, mezi motivy světla a tmy, vždy jsou tyto konflikty ve Smetanově opeře smiřovány v ústřední postavě kněžny Libuše, která není jen bájnou panovnicí, věštící Čechům slávu, nýbrž především očistným mýtickým symbolem ženství a mateřství, mírnosti a pokojného života.

Vhodné pro publikum od 10 let.