Jeníček a Mařenka

O inscenaci

Orchestr Státní opery
Kühnův dětský sbor
Externí tanečníci

Opera Engelberta Humperdincka Hänsel und Gretel, která u nás bývá uváděná většinou pod názvem Perníková chaloupka, patří v Německu dodnes k nejčastěji hraným dílům. Libreto napsala podle pohádky bratří Grimmů skladatelova sestra Adelheid Wette. Poněkud hororový příběh ale upravila: přidala postavy Uspávače, Denice a velkou pantomimickou scénu snu dětí v lese, a operu ukončila oživením předchozích dětských obětí čarodějnice a šťastným shledáním dětí s rodiči. Humperdinck operu napsal ve velkém wagnerovském romantickém stylu, najdeme zde i lidové písně, písně pro děti a pozapomenuté populární melodie. Světovou premiéru ve Výmaru dirigoval 23. 12. 1893 Humperdinckovou operou zcela okouzlený Richard Strauss. Očarováno bylo i publikum, a to navždy, alespoň v Německu, kde má tento titul v měsíci prosinci na repertoáru více než pětatřicet operních scén. V prosinci 1905 bylo dílo uvedeno v newyorské Metropolitní opeře, a i na této proslulé scéně je od té doby často zařazováno na repertoár ve vánočním období.

Režisérem současné inscenace je Matěj Forman, známý našemu publiku především jako spoluautor magických scénografií pro inscenace Kráska a zvíře, Dobře placená procházka a Čarokraj, které v minulých letech s velkým úspěchem uvedl v Opeře Národního divadla spolu se svým bratrem Petrem. Pro inscenaci ve Státní opeře Matěj Forman, Andrea Sodomková a Radek Malý adaptovali původní libreto Adelheid Wette a Radek Malý jej nově přebásnil do češtiny.

Fotografka inscenace: Hana Smejkalová

Vhodné pro publikum od 5 let.

Matěj Forman k přípravám inscenace řekl: "Když jsem se s autorským týmem složeným z Andrey Sodomkové (scénografka a výtvarnice), Radka Malého (básník, překladatel a germanista) a Veroniky Švábové (choreografka a tanečnice) začal věnovat Jeníčkovi a Mařence, zjistili jsme, že při práci s touto operou můžeme uplatnit své zkušenosti s kočovným divadlem. V našich představách jsme hned viděli, jak tato opera putovala na vozech kočovných komediantů daleko za brány slovutných měst po prašných cestičkách na návsi a za humna menších obcí a jak v provedení potulných divadelníků přinášela potěšení divákům od dětí až po babičky, odkrývajíc tak půvab pohádkového příběhu. Na naší štaci ve Státní opeře se tak chceme pokusit dát Humperdinckově opeře kouzlo pohádkového představení, ve kterém se skloubí vznešená hudba s kousky akrobatů, loutkářů a herců a které potěší dospělé diváky, operní znalce i ty, kdo přijdou do opery poprvé."