Tajný život starých lidí (La vie secrète des vieux)

O inscenaci

Odchází s podzimem života i láska? 

V této inscenaci se vydáváme za našimi spoluobčany pokročilého věku – nebo opustíme-li přílišnou korektnost, za starými muži a ženami –, abychom si s nimi povídali o jejich milostném životě. 

Jak člověk stárne, musí se vyrovnat nejen s tím, jak se na něj dívá společnost, ale také s pohledem na vlastní opotřebované tělo, jehož fyziognomie se den za dnem mění. 

Co přitom v těle neoblomně zůstává, je láska. A ještě více touha, kterou může provázet nově objevená sexualita. Ta už není svázána potřebou výkonnosti ani společenským tlakem, nabývá vlastní, pomalé tempo a křehkou intimitu, a přece je stále stejně silná. 

Smyslem této inscenace je dozvědět se prostřednictvím setkání se starými lidmi, jak prožívají lásku. 

Jako podklad pro toto dokumentární dílo shromáždil Mohamed El Khatib vyprávění starých lidí z různých společenských vrstev, z nichž poté spřádá příběh odrážející všechny možné podoby milostného života. Tato krajina lásky ve stáří tvoří kulisu pro nostalgické vzpomínání na minulé románky, ale je také příslibem, že touha může být skryta v našem křehkém bytí až do samého konce. 

Účinkující

Obsazení, v alternaci a v pořadí podle věku: Annie Boisdenghien, Micheline Boussaingault, Mariecke de Bussac, Chille Deman, Martine Devries, Jean-Pierre Dupuy, Yasmine Hadj Ali, Nicole Jourfier, Salimata Kamaté, Etienne Kretzschmar, Jacqueline Juin, Annette Sadoul, Jean Paul Sidolle 

Tvůrci

Námět a realizace: Mohamed El Khatib 
Dramaturgie a umělecká koordinace: Camille Nauffray 
Scéna a umělecká spolupráce: Fred Hocké 
Video: Emmanuel Manzano 
Zvuk: Arnaud Léger  
Asistentka režie: Gil Paon  
Vedoucí techniky: Jonathan Douchet 
Technický tým na zájezdu: Jonathan Douchet, Arnaud Léger  
Režie titulků: Zacharie Dutertre
Umělecká koordinace na zájezdu: Mathilde Chadeau 
Administrativa: Lucile Macé za asistence Rosalie Duroux 
Produkce: Naïs Aumage 
Lékařský dohled: Virginie Tanda, Paul Ceulenaere, Vinciane Watrin  
Produkce: Zirlib 
Koprodukce: Festival d'Automne à Paris, Points communs – Nouvelle scène nationale Cergy-Pontoise-Val d'Oise, Théâtre National Wallonie-Bruxelles, La Comédie de Genève, Théâtre national de Bordeaux en Aquitaine, Théâtre national de Bretagne (Rennes), Tandem Scène nationale d’Arras-Douai, MC2: Grenoble Scène nationale, La Comédie de Clermont-Ferrand Scène nationale, Théâtre Garonne Scène européenne (Toulouse), Avignonský festival, Théâtre du Bois de l'Aune (Aix-en-Provence), Équinoxe Scène nationale de Châteauroux, Théâtre de la Croix-Rousse (Lyon), La Coursive Scène nationale de La Rochelle, Espace 1789 – Saint-Ouen, Théâtre de Saint-Quentin en Yvelines Scène nationale, Le Channel – Scène nationale de Calais 
Rezidence: Mucem – Marseille, CIRCA La Chartreuse


Zirlib je podporován Ministerstvem kultury – Regionálním ředitelstvím pro kulturu pro region Centre-Val de Loire, regionem Centre-Val de Loire a městem Orléans.  

Mohamed El Khatib je spolupracujícím režisérem Městského divadla v Paříži, Bretaňského národního divadla v Rennes, Valonského národního divadla v Bruselu a Aquitanského národního divadla v Bordeaux (tnba). 

Mohamed El Khatib je autor, režisér a vizuální umělec, který se ve svých projektech pohybuje na pomezí performance, literatury a filmu. Prostřednictvím intimních poetických příběhů se sociální tematikou vytváří příležitosti pro setkávání uměleckého světa s lidmi, kteří obvykle stojí mimo něj. Po inscenaci Moi, Corinne Dadat (Já, Corine Dadat), v níž přizval k jevištnímu dialogu uklízečku a baletku, pokračoval ve zkoumání dělnické třídy monumentálním dílem STADION, v němž přivedl na jeviště padesát osm fanoušků fotbalového klubu RC Lens. V rozhlase a v televizi si povídal s dětmi rozvedených rodičů o tom, jaké příběhy se odehrávají v rodinách. Vedle svých divadelních projektů se Mohamed El Khatib ve spolupráci s dalšími umělci věnuje také výzkumu v oblasti výtvarného umění.