Legenda z Erinu

O inscenaci

Orchestr Národního divadla

Skladatel a dirigent Otakar Ostrčil (1879–1935) patří k nejvýznamnějším osobnostem dějin Opery Národního divadla. Úspěšně navázal na éru Karla Kovařovice, který jej v roce 1919 angažoval jako dramaturga a po jehož smrti se v roce 1920 stal šéfem operního souboru Národního divadla. Vedle péče o klasický repertoár věnoval pozornost soudobým dílům domácím i zahraničním. Premiéry vlastních oper svěřoval v době svého šéfování brněnské opeře. Tak i Legenda z Erinu napsaná na slova stejnojmenné hry Julia Zeyera (1841–1901) zazněla poprvé 16. června 1921 v brněnském Divadle Na hradbách (dnešním Mahenově divadle). V Národním divadle operu poprvé představil 14. března 1923. Naposledy byla opera uvedena ve zkrácené podobě v koncertním provedení během Pražského jara 1982 ve Smetanově divadle. Nová inscenace Legendy z Erinu plánovaná na rok 2025 má za cíl připomenout 90. výročí úmrtí Otakara Ostrčila a seznámit diváky s jeho operním dílem, které neměli v posledních desetiletích příležitost na našich jevištích spatřit, ačkoli se jedná o skladbu bezpochyby pozoruhodnou.

Spisovatel a dramatik Julius Zeyer se ve své hře inspiroval keltskou mytologií prostřednictvím děl francouzských filologů Henriho D‘Arbois de Jubainville a Théodora Hersarta de La Villemarqué. Látku ovšem významně zpopularizoval také skotský básník James Macpherson v tzv. Ossianových zpěvech. Právě i legendární Ossian, jeho otec král Finn (Fingal) nebo král Kormak jsou postavami také Zeyerovy hry, respektive Ostrčilovy opery, která vypráví poutavý příběh o zapovězené lásce, zradě a pomstě odehrávající se v prostředí starověkého Irska.

Operu nastudují hudební ředitel Robert Jindra a režisér Jiří Heřman, umělci pražskému publiku dobře známí.