Manon Lescaut

O inscenaci

Sbor Státní opery
Orchestr Státní opery
Balet Opery Národního divadla

Život po boku bohatého Geronta by půvabné Manon nabídl přepych, ale žádnou vášeň. Spoustu vášně nachází Manon ve vztahu s chudým rytířem des Grieux. Musí se rozhodnout. Nedokáže to, a to se jí stane osudným…

Opera ­Manon Lescaut z roku 1893 byla prvním velkým úspěchem Giacoma Pucciniho. Hudba je plná nádherných melodií a syrových emocí od vášnivého duetu des Grieuxe a Manon v 2. dějství až po zdrcující opuštěnost závěrečné Manoniny árie „Sola, perduta, abbandonata“.

Literární Manon, v Čechách známá především ze slavného zpracování Vítězslavem Nezvalem, pochází z francouzského milostného románu Abbého Prévosta Příběh rytíře des Grieux a Manon Lescaut, který knižně vyšel v roce 1731 v Paříži. Román Pucciniho hluboce zaujal, nicméně nakladatel Ricordi se tehdy ještě téměř neznámého skladatele snažil od zhudebnění odvrátit vzhledem k možné konkurenci s Massenetovou velmi úspěšnou Manon. Puccini se však nenechal odradit a prohlásil, že „žena jako Manon může mít více než jednoho milence“.

Navzdory problematickému vývoji (na projektu se podílelo pět libretistů) se premiéra Manon Lescaut v Turíně 1. 2. 1893 stala naprostým hitem u publika i kritiky. V Čechách byla poprvé uvedena v Národním divadle 24. 4. 1894. V budově Státní opery byla inscenována poprvé 1. 11. 1923 za řízení tehdejšího šéfa opery Nového německého divadla Alexandra Zemlinského.