Nápoj lásky (L‘elisir d‘amore)

O inscenaci

Sbor Státní opery
Orchestr Státní opery
Balet Opery Národního divadla

Svou čtyřicátou operu složil Gaetano Donizetti během pouhých čtrnácti dnů. Její úspěšná premiéra se odehrála roku 1832 v milánském Teatro alla Canobbiana.

Opera je v podstatě mastičkářskou historií, do níž je vložena milostná zápletka, a čerpá bohatě z tradice italského lidového zpěvu. Z prostého příběhu naivního venkovana Nemorina, který se zamiluje do bohaté statkářky Adiny a usiluje o její přízeň prostřednictvím kouzelného nápoje, jenž však není nic jiného než červené víno, vytvořil Donizetti jednu z nejjiskrnějších operních komedií. Hýří skvělými gagy i něžnými melodiemi a je obdivuhodné, jak skladatel dokáže v několika taktech nastínit situaci i vystihnout lidské charaktery: mazaného podvodníka Dulcamaru, který má ve svém sortimentu nejen lék pro omlazení, ale i zázračný lektvar lásky, chvástavého seržanta Belcora, sebevědomou krásnou Adinu i nesmělého Nemorina.

Mimochodem, v roli Nemorina přivítala Praha v Novém německém divadle (dnes Státní opera) v květnu 1904 nejslavnějšího tenoristu všech dob, Enrica Carusa.

Novou inscenaci nastudovala ve Státní opeře německá režisérka Julia Burbach, nominovaná na titul „Best Newcomer“ v prestižní anketě International Opera Awards 2019.