Rozbitý džbán / Císař Atlantidy aneb Odepření smrti

O inscenaci

Viktor Ullmann patří svým životem i tvorbou k nejpozoruhodnějším skladatelům první poloviny 20. století. Postupně se propracoval k vlastnímu, nezaměnitelnému kompozičnímu stylu, který lze charakterizovat jako originální a krásný, prodchnutý zájmem o spiritualitu a esoterické nauky. Koprodukční projekt Národního divadla a Národního divadla moravskoslezského nabízí jedinečnou příležitost seznámit se s jeho dvěma posledními operami Rozbitý džbán a Císař Atlantidy, které vytvořil v letech 1941–1944, druhou z nich v terezínském ghettu. Opery zazní v českém přebásnění Jaromíra Nohavici. 

Rozbitý džbán (Der zerbrochene Krug)

Hudba: Viktor Ullmann (1898–1944)
Libreto: Viktor Ullmann podle divadelní hry Heinricha von Kleista (1777–1811)

Partitura opery Rozbitý džbán vznikala v letech 1941–1942, dokončena byla zřejmě jen několik týdnů před deportací Viktora Ullmanna – autora hudby i libreta – do terezínského ghetta. Operu podle slavné divadelní komedie Heinricha von Kleista z roku 1806 komponoval v opravdu nelehké době. V roce 1941 jen o vlásek unikl transportu asi tisícovky pražských Židů do lodžského ghetta. Přesto jako by těžkosti doby toto humorné, skvěle vypointované dílo zasáhly jen podprahově, byť v závěru opery si Ullmann dovolil odchýlit se od Kleistova textu a připsal sextet, jenž končí veršem reagujícím na všudypřítomnou zvrácenost práva v tehdejší Říši: „Nikdo nesmí být soudcem, není-li jeho srdce čisté.“ Opera vypráví příběh vesnického soudce Adama, který je okolnostmi přinucen soudit vědomě svůj vlastní přečin – rozbitý džbán paní Marty –, když nakonec sám sebe odhalí jako pachatele. Čtyřicetiminutová jednoaktovka, která začíná téměř osmiminutovou „atmosférickou“ předehrou s charakteristickou vstupní fanfárou, čekala na svou premiéru až do roku 1996, kdy ji na Májovém festivalu v Drážďanech uvedl dirigent Israel Yinon. 

Císař Atlantidy (Der Kaiser von Atlantis)

Hudba: Viktor Ullmann (1898–1944)
Libreto: Petr Kien (1919–1944) 

Jednoaktová opera Císař Atlantidy aneb Odepření smrti vznikala v letech 1943–1944 v terezínském ghettu ve spolupráci s teprve čtyřiadvacetiletým básníkem a výtvarníkem Petrem Kienem. Kien byl do Terezína deportován v roce 1941, Ullmann o rok později a oba se velmi aktivně zapojili do kulturního života v ghettu. V prostředí hladu, nemocí, umírání, izolace a strachu z toho, co přijde, stvořili příběh o císaři, jenž si přisoudí právo „brát lidem duše“ a rozhodovat o životě a smrti. A tak se Smrt, uražena jeho zpupností a znechucena „mechanizací moderního života a umírání“, rozhodne udělit císaři i celému lidstvu pořádnou lekci tím, že znemožní komukoliv zemřít. V jasné alegorii na diktátora, který rozpoutá válku, nacházejí Ullmann a Kien v odepření možnosti zabíjet cestu k lásce a porozumění mezi lidmi. Viktor Ullmann byl 16. října odeslán transportem do Osvětimi společně s Hansem Krásou, Pavlem Haasem, Karlem Ančerlem, Petrem Kienem, Gideonem Kleinem nebo pěvcem Karlem Bermanem, pozdějším sólistou Národního divadla, pro kterého byla napsána role Smrti. Jeho aktovka zůstává dodnes dílem, jež nás svou přímočarostí neomylně vede k tomu, co je pro lidstvo opravdu důležité, jakkoliv to může znít jako klišé: ke svobodě a společnému životu v lásce a míru.  

Projekt vznikl v rámci dramaturgického cyklu Opery terezínských skladatelů v koprodukci Národního divadla a Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. asasInscenaci uvádíme v rámci projektu Musica non grata, který oživuje umělecký odkaz skladatelek a skladatelů důležitých pro hudební život meziválečného Československa, kteří byli pronásledováni nacionálním socialismem či jiným způsobem perzekvováni z důvodů náboženských, rasových, politických nebo genderových. Musica non grata je mezinárodní hudební a kulturní projekt České republiky a Německa, iniciovaný a organizovaný Národním divadlem a finančně podporovaný Velvyslanectvím Spolkové republiky Německo. Více na webu ND a stránce projektu. 

Obsazení

• Walter, soudní rada / Císař Overall: Boris Prýgl
• Adam, vesnický soudce / Smrt: Martin Gurbaľ
• Licht, písař / Harlekýn: Jorge Garza
• Vít Tümpel, sedlák / Tlampač: Roman Vlkovič
• Ruprecht, jeho syn / Voják: Luciano Mastro
• Paní Marta Rullová / Bubeník: Anna Nitrová
• Eva, její dcera / Bubikopf, vojačka: Doubravka Součková
• Paní Brigit: Václav Morys
• Služebník: Vojtěch Šembera
• První služebná: Marcela Gurbaľová
• Druhá služebná: Tetiana Hryha 

Inscenační tým

• Libreto: Viktor Ullmann, Petr Kien
• Hudba: Viktor Ullmann
• Dirigent: Jakub Klecker
• Režie: Rocc
• Scéna: Rocc
• Kostýmy: Belinda Radulović
• Pohybová spolupráce: Anna Knollová
• Dramaturg: Juraj Bajús