Vzdálený zvuk (Der ferne Klang)

Sbor Státní opery
Orchestr Státní opery
Balet Opery Národního divadla

Na začátku opery Franze Schrekera opustí skladatel Fritz, stravován posedlostí po hudebním motivu, dokonalém „vzdáleném zvuku“, jenž ho má proslavit, svou milou Gretu. Ta chce spáchat sebevraždu, ale mystická příroda ji před smrtí zachrání. Po deseti letech se s Gretou setkáváme jako se slavnou kurtizánou v Benátkách. Je zde i Fritz a po zjištění její profese ji odvrhne podruhé. Po dalších pěti letech je Grete svědkem premiéry první Fritzovy opery a pochopí, že Fritz svůj „vzdálený zvuk“ stále hledá. Oba dávní milenci se opět setkávají a Fritz konečně slyší svůj „zvuk“. Ale pro oba je už pozdě a Fritz umírá v Gretině náručí.

V této inscenaci opery Vzdálený zvuk se děj odehrává v současnosti v moderním evropském městě. Fritz je slavný profesor na konzervatoři, který má skladatelské ambice, a Grete je mladá dívka z chudé čtvrti, jeho studentka a milenka. Stejně jako ve Schrekerově libretu jsme i zde svědky tří setkání a rozchodů této dvojice. Mezi každou epizodou uběhne několik let. Inscenace Timofeje Kuljabina však není ani tak o podstatě romantické lásky a o klamu romantických iluzí, jako o podstatě a právech talentu. Zvláště v kontextu toho, že tento talent patří k ženě.

Premiéra opery 18. 8. 1912 ve Frankfurtu nad Mohanem katapultovala autora hudby i libreta, rakouského skladatele Franze Schrekera, syna židovského fotografa z Čech a rakouské aristokratické katoličky, na výsluní hudební avantgardy. Setrval na něm až do 30. let, kdy byl nacisty zařazen mezi „zvrhlé skladatele“ a jeho hudba zmizela z koncertních pódií a operních scén. Po předlouhé době se v posledních dvou desetiletích dostává Schrekerově hudbě opět pozornosti – díky partiturám, jejichž struktura připomíná techniku filmového střihu, díky fascinující oscilaci mezi tradiční harmonií a atonálností, díky originálním výrazovým dimenzím. To vše dnes staví Schrekera do stejné řady s Gustavem Mahlerem.

České premiéry Vzdáleného zvuku se ujal Schrekerův přítel Alexander Zemlinsky, tehdejší šéf opery Nového německého divadla v Praze, a operu s úspěchem uvedl 1. 5. 1920. Do Prahy se mysteriózní příběh o tom, co leží na dosah naší ruky, a přesto mimo nás, vrátí po 102 letech.