Zlato Rýna

O inscenaci

Orchestr Národního divadla

Monumentální tetralogie Prsten Nibelungův patří ke klíčovým bodům operní historie. Námět našel Richard Wagner ve středověkých germánských a skandinávských mýtech, jakýchsi dobrodružných fantastických příbězích neboli, řečeno dnešní terminologií, napínavých thrillerech. Prolog cyklu Zlato Rýna je nejkratší ze všech dílů tetralogie (trvá kolem dvou hodin a dvaceti minut). Příběh začíná v hlubinách řeky Rýna, kde dcery Rýna hlídají posvátné zlato. To jim ukradne nibelungský trpaslík Alberich a poručí z něj vykovat kouzelný prsten, jenž dává svému majiteli moc vládnout nad celým světem. Není proto divu, že o něj bojuje hned několik mýtických postav včetně Wotana, vládce všech bohů. Když se Wotanovi s pomocí poloboha ohně Logeho podaří prsten získat, Alberich prsten prokleje. Tato kletba pak v následujících rozměrných dílech (Valkýra, Siegfried a Soumrak bohů) poznamená osudy tří generací bohů, polobohů i obyčejných smrtelníků. Hudebně je celá tetralogie propojena leitmotivy jako nositeli symbolů postav a jejich jednání. 

Zlato Rýna zaznělo poprvé v Mnichově 22. 9. 1869. Česká premiéra se uskutečnila 19. 12. 1885 v pražském Stavovském divadle za řízení tehdy pětadvacetiletého Gustava Mahlera. Celou tetralogii pak poprvé realizovali v Praze, v Novém německém divadle (dnes Státní opera), v letech 1923–24 tehdejší šéf opery Alexander Zemlinsky a německý režisér Franz Ludwig Hörth; scénografie se ujal brněnský rodák, slavný architekt Emil Pirchan.

Inscenace celého cyklu vytvoří v letech 2025–2028 šéf Opery Národního divadla, dirigent Robert Jindra, a dva slovenští umělci, kteří s Operou ND již několikrát spolupracovali: režisérka Sláva Daubnerová a scénograf Boris Kudlička.