Dva renomovaní ruští pěvci s mezinárodními zkušenostmi Michail Kazakov a Vitalij Jefanov přijali nabídku na účinkování v titulní roli nejnovější operní premiéry Národního divadla Boris Godunov. Dílo Modesta P. Musorgského hudebně nastudoval umělecký ředitel Opery Národního divadla Petr Kofroň a režisérkou inscenace je jeden z nejvýraznějších talentů současné operní režie Linda Keprtová. Pro novou inscenaci, která pracuje s oběma autentickými Musorgského verzemi opery z let 1869 a 1874 je zatím naplánováno třináct představení v probíhající a následující operní sezoně. Jedno z nejpůsobivějších děl ruské operní literatury zazní v Národním divadle v premiérách ve čtvrtek 26. a v neděli 29. března 2015.

„Na jednu stranu to vypadá, že Musorgského dílo spadlo z nebe svou originalitou, na druhou stranu však v kontextu ruské hudby vidíme u Musorgského řadu společných rysů s dalšími skladateli. Celá ruská kompoziční škola v 19. století pracovala v jednom prostředí, jeden pomáhal druhému – byla to spíš taková komunita, která také hodně vycházela z tradiční ruské hudby jak církevní, pravoslavné, tak z lidové,“ říká dirigent a umělecký ředitel Opery Národního divadla Petr Kofroň. „Co je na Borisi Godunovovi jedinečné, je velice moderní dějová osnova. Dále je to práce s časem. V opeře jsou úseky, kde se vůbec nic neděje, velice dlouhé, což souvisí s určitým ruským vnímáním času,“ upozorňuje Petr Kofroň.

V titulní roli Borise Godunova se představí sólista Velkého divadla v Moskvě Michail Kazakov. Kromě vystoupení v hned dvou verzích Musorgského opery na domácí scéně účinkoval v této opeře na řadě prestižních scén včetně hostování v londýnské Covent Garden. „Role Borise Godunova je jednou ze stěžejních pro pěvce basového oboru, zejména pro ruské pěvce. A ani já nejsem výjimkou. Pro mě osobně je nejoblíbenější jednak pro svou hudební rovinu, ale také díky možnosti ukázat herecký dramatický talent,“ říká basista Michail Kazakov a dodává: „Láska k této roli nakonec překonává její složitost. V inscenaci Národního divadla účinkuji s velkým potěšením, zkoušky i prostředí jsem si opravdu užil.“ Druhým představitelem Borise Godunova je sólista moskevské Nové opery Vitalij Jefanov.

Boris Godunov je debutem Lindy Keprtové na jevišti první scény. Pražští diváci již viděli dvě její režie: Poulencovy Dialogy Karmelitek Státního divadla Košice a Foersterovu Evu libereckého Divadla F. X. Šaldy, za niž tento soubor obdržel na letošním Festivalu Opera Cenu kritiků za nejlepší inscenaci. „Mě osobně trochu děsí, a to nejsem vášnivý pozorovatel politické situace, v jakém čase Borise inscenujeme. V čase, kdy Rusko posílá své tanky do cizí země, kdy každý den dostáváme jiné informace, jednou proukrajinské, jednou proruské, v čase, kdy se na jednom jevišti setkávají umělci ze zemí, jež jsou v ozbrojeném konfliktu. To je opravdu pocit velmi zvláštní,“ říká Linda Keprtová. Její inscenace má především položit otázky o hodnotě člověka. „Jak se žije lidské bytosti, kterážto se neustále strachuje o své bytí? Nejen o moc politickou, ale především o existenci čistě lidskou. Boris byl celý život negramotný, žádnou psanou informaci si sám nemohl ověřit. Absolutní závislost na svém okolí, v kontrastu permanentní nedůvěry. Já sama jsem si celý koncept pojmenovala ‚Jaká je cena člověka’. Název jsem s dovolením ‚ukradla’ dle knihy spisovatelky Jefrosiňji Kersnovské. Každý člověk, v kterémkoliv čase, na kterémkoli místě, má stejně významnou hodnotu. Jaký je tedy rozdíl mezi Borisem a Jurodivým? Vnitřní svoboda, kterou můžeme Jurodivému závidět?“ ptá se Linda Keprtová.

Následující operní premiérou Národního divadla je rodinná pohádka Engelberta Humperdincka Jeníček a Mařenka v novém českém překladu a přebásnění Radka Malého, v hudebním nastudování hudebního ředitele Státní opery Martina Leginuse a v režii Matěje Formana. Státní opera 23. a 24. dubna 2015