Adolf Hoffmeister

Biografie

Narozen v Praze, zemřel v obci Říčky (okr. Rychnov nad Kněžnou). V roce 1921 maturoval na gymnáziu v Praze, 1925 ukončil studia na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. 1925–1930 pracoval jako advokátní koncipient, 1930–1939 jako advokát. Zároveň byl redaktorem Lidových novin a kreslířem (Tribuna, Rozpravy Aventina, Literární noviny). 1939 odjel do Francie, kde spolupracoval s odbojovými a dělnickými organizacemi, byl vězněn, prošel internačními tábory a přes Maroko, Tanger, Portugalsko a Kubu se dostal v roce 1941 do USA (Turistou proti své vůli,1946). Od 1942 působil jako redaktor v newyorském Úřadu pro válečné informace a hlasatel a redaktor Hlasu Ameriky, od 1944 řídil čs. sekci státního amerického rozhlasu. Po návratu do Čech byl přednostou odboru pro kulturní styky se zahraničím na ministerstvu informací (1945–1948), československým velvyslancem v Paříži, od roku 1951 profesorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze a v letech 1954–1956 jejím rektorem.
Ještě za gymnazijních studií, kdy začal psát verše, se stal Hoffmeister spoluzakladatelem a prvním jednatelem Devětsilu (1920). 1927 vstoupil do Spolku výtvarných umělců Mánes. Od 1927 též spolupracovník Osvobozeného divadla a od 1935 Divadla E. F. Buriana. Od roku 1946 se zúčastnil práce UNESCO. V letech 1965–1967 byl předsedou Svazu čs. výtvarných umělců a předsedou pražského centra PEN-klubu. V roce 1970, kdy mu byla zakázána veškerá práce veřejná, publikační i výstavní, odešel do důchodu.
Vynikl v karikatuře osobností literatury a umění, koláži a ilustraci knih (J. Verne: Cesta kolem světa za 80 dní, 1959; Majakovskij: Vesele i vážně, 1961). Výtvarnému umění se věnoval i jako esejista (Sto let české karikatury, 1955; Poezie a karikatura, 1961). Jeho divadelní hry jsou soustředěny v knihách Hry z avantgardy a Hry a protihry (obě 1963).
Autor reportáží doprovázených vlastními kresbami (Dalekohled, 1956), fejetonů, cestopisných causerií (Světobol, 1931; Povrch pětiletky, 1931; Americké houpačky, 1937; Made in Japan, 1958; Mrakodrapy v pralese, 1963) a knihy vzpomínek Podoby a předobrazy (1988).