Vážený uživateli, je nám líto, ale Váš prohlížeč nepodporuje plné zobrazení webu. Doporučujeme Vám přejít na jeho aktuálnější verzi (MS Edge) nebo na některý z nejčastějších prohlížečů (Chrome, Firefox, Safari).
Arnaud Bernard

Arnaud Bernard

Host Opery

Biografie

Arnaud Bernard (nar. 1966) absolvoval Conservatoire National ve Štrasburku a v letech 1986–1987 působil jako houslista ve Štrasburské filharmonii. Od roku 1988 se věnuje režii; v témže roce se stal asistentem renomovaného režiséra Nicolase Joëla. V roce 1989 přijal angažmá v toulouském Théâtre du Capitole. Byl asistentem režie i v dalších operních domech ve Francii (Nancy, Lyon, Štrasburk, Nice, Paříž, Montpellier, Bordeaux) a v zahraničí (Německo, Belgie, Británie, Argentina, Monte Carlo, Itálie, Švýcarsko, USA, Japonsko, Čína). Jako asistent Nicolase Joëla měl zároveň možnost pracovat na nejprestižnějších operních scénách, jako je londýnská Covent Garden, newyorská Metropolitní opera, milánská La Scala, pařížská Opéra Bastille a Teatro Colón v Buenos Aires. Od roku 1993 uvedl Arnaud Bernard více než 25 obnovených premiér původních inscenací Nicolase Joëla ve Francii i v zahraničí, mj. Romea a Julii v Covent Garden a Lucii di Lammermoor v Metropolitní opeře.
Po jmenování zástupcem hlavního režiséra a vedoucím produkce Théâtre du Capitole v roce 1996 debutoval samostatnou režií Falstaffa pro Spoleto festival v Charlestonu, Jižní Karolína, následoval Trubadúr a Lazebník sevillský v Toulouse. V roce 1999 vytvořil režii k inscenaci Romea a Julie v Chicago Lyric Opera, s Robertem Alagnou a Angelou Gheorghiu v titulních rolích. V roce 2001 se podepsal pod novou inscenaci Nápoje lásky v toulouském Théâtre du Capitole, v jehož premiéře tu debutoval v úloze Nemorina Marcelo Alvarez. V roce 2002 vytvořil Arnaud Bernard pro operní dům v Nantes novou inscenaci Pucciniho Triptychu a letnímu festivalu v italské Martina Franca přispěl svým ztvárněním Meyerbeerových Hugenotů. V Toulouse dále uvedl obnovenou premiéru svého Lazebníka sevillského se Soniou Ganassi a Robertem Frontalim. V roce 2003 realizoval pro palermské Teatro Massimo novou inscenaci Lakmé (posléze opětovně uvedenou v Tokiu a Filadelfii), pro festival v Martina Franca Werthera, pro Tokio Romea a Julii a pro operní dům v Nantes Veselé paničky windsorské. Sezona 2004/2005 přinesla premiéry jeho inscenací Luisy Miller pro nizozemskou National Reiseopera, Nápoje lásky v Saint-Etienne, Romea a Julie na Pekingském hudebním festivalu, Krále z Lahore v Teatro La Fenice v Benátkách, Bohémy ve veronské Areně a Rigoletta v Lausanne. Z jeho dalších projektů uveďme premiérové inscenace Luisy Miller v La Fenice, Falstaffa v neapolském Teatro San Carlo a v Teatro Colón v Buenos Aires, Rigoletta v Marseille, Sedláka kavalíra na festivalu v St-Gallen, Carmen v Helsinkách a Pikové dámy v Toulouse, a obnovené premiéry Bohémy ve Veroně, Lakmé v Tokiu a Manon ve Vilniusu. V Praze režíroval La traviatu ve Státní opeře Praha a Tosku v Národním divadle.