Jiří Trnka

Biografie

Narozen v Plzni, zemřel v Praze. Studoval na plzeňském reálném gymnáziu, kde byl jeho profesorem kreslení J. Skupa, který ho přizval ke spolupráci s loutkovým divadlem Feriálních osad v Plzni. Už jako sedmnáctiletý student získal uznání na mezinárodních loutkářských výstavách (Praha 1929, Paříž 1930). Na Skupův zásah šel studovat Uměleckoprůmyslovou školu do Prahy (1929-1935), se Skupou však dále spolupracoval a vytvořil pro jeho divadlo řadu loutek.
V Praze vedl v letech 1936-1937 vlastní loutkovou scénu Dřevěné divadlo. K výtvarné spolupráci v ND ho poprvé pozval v roce 1936 režisér Jiří Frejka (Štěpánek: Kde jsi, kamaráde?). Pod Frejkovým režijním vedením (1941-1943) se Trnka učil dramatickému rozpracování scénického prostoru, jehož architektonické řešení změkčoval malířským pojetím jednotlivých prvků scény a bohatými, výtvarně líbeznými či humornými kostýmy. Svou nejznámější scénu pro Klicperova Zlého jelena si zopakoval s J. Frejkou ještě na scéně Divadla na Vinohradech v roce 1948 a poté publikoval jako knižní ilustraci (1949).
Trnka se zabýval také malbou, ilustrací dětských knih a po válce se věnoval především kreslenému a loutkovému filmu, a to nejen jako výtvarník, ale i jako režisér (Zvířátka a Petrovští, Zasadil dědek řepu, Špalíček, Císařův slavík, Bajaja, Staré pověsti české, Sen noci svatojanské, Ruka ad.). Se svými filmy dosáhl světových úspěchů. Od 50. let, zaměstnán stále více filmem a ilustrační tvorbou, pracoval pro divadlo velmi zřídka. Jeho poslední prací pro ND byly kostýmy ke Krejčově inscenaci Tylova dramatu Drahomíra a její synové.