Miho Ogimoto

Baletní mistryně

Biografie

Křehká tanečnice předurčená ke ztvárnění něžných rolí klasického a romantického baletního repertoáru od Odetty v Labutím jezeře či Nikie v La Bayadère až po Taťánu v Oněginovi J. Cranka. Vytříbenou techniku uplatňuje se stejnou jistotou rovněž v současném repertoáru. Držitelka Ceny Thálie 2011 za hlavní roli v baletu Giselle, primabalerínou souboru byla jmenována v roce 2013.

Japonská tanečnice, vzdělání získala v Sakamoto Ballet Studio a Royal Winnipeg Ballet School v Kanadě. Během studií zvítězila na několika baletních soutěžích, např. The Nagoya Ballet Competition, All Japan Ballet Competition nebo Kyushu & Asi Ballet Competition.
Od roku 1999 byla členkou souboru New National Theatre Tokyo, v roce 2001 přestoupila do Theater Altenburg-Gera, od roku 2004 byla sólistkou Deursche Oper am Rhein, na téže pozici působila od roku 2009 v Aalto Ballett Theater Eseen a od roku 2010 ve Státní opeře Praha.

V roce 2012 se stala sólistkou Baletu Národního divadla, od roku 2013 je první sólistkou. Tančí v celé šíři repertoáru, je Odettou/Odilií v Labutím jezeře J. Cranka, Nikií v La Bayadère Y. Vàmose, Rosettou v Leonce & Leně Ch. Spucka i Taťánou v Oněginovi J. Cranka. Objevuje se rovněž v choreografiích J. Kyliána (Petit Mort/Mosty času), M. Bigonzettiho (Kafka: Proces), tančila v dílech O. Naharina (decadance), W. Forsytha (In the Middle Somewhat Elevated/Amerikana III), U. Scholzeho (7. symfonie A dur/Ballettissimo).
Ve svých předchozích angažmá tančila např. v baletech Sylvia (Neumeier), La Fermosa – Židovka z Toleda, Spící krasavice – poslední dcera cara, Louskáček – Vánoční příběh (Vàmos), ztvárnila rovněž hlavní roli v baletu La Sylphide.

Je držitelkou Ceny Thálie 2011 za hlavní roli v baletu Giselle ve Státní opeře.

Repertoár
Klára ve snu, Víla Vánoc, Čínský tanec (Louskáček – Vánoční příběh; Vàmos), Giselle, Kitri (Don Quijote), Odetta/Odilie (Labutí jezero), Syrene, víla lásky (Šípková Růženka; Torres), Královna Mab (Romeo a Julie; Zuska), Sněhová královna (Corder), Nikia (La Bayadère; Torres), paní de Tourvel (Valmont; Vaculík), babička (Malá mořská víla; Kodet), Ošetřovatelka (Kafka: Proces; Bigonzetti), Rosetta (Leonce & Lena; Spuck), Taťána (Oněgin; Cranko)
Ohad Naharin: decadance (Naharin), In the Middle Somewhat Elevated (Forsythe), Theme and Variations, Serenade (Balanchine), Sedmá symfonie A dur (Scholz), Sólo pro nás dva (Zuska), Rain (Poklitaru), Vertigo (Bigonzetti), Žalmová symfonie, Petit Mort (Kylián), Aspects (Kozielská)