Pablo Aharonian
Biografie
Pablo Aharonian se narodil arménským rodičům v Uruguayi. Stal se úspěšným tanečníkem a později vyhledávaným baletním mistrem a výrazně ovlivnil mnoho uznávaných scén po celém světě. Jako choreolog, jímž se stal ve čtyřiceti třech letech, začal využívat Beneshovu pohybovou notaci (BMN) k preciznímu zaznamenání tance. Je jediným choreologem na území Latinské Ameriky a přes dvě dekády působí jako „dvorní“ choreolog proslulé brazilské primabaleríny a choreografky Marcii Haydée.
Pablo odmalička miloval hudbu. Tanci se začal věnovat ve dvanácti letech, inspirován arménskými tanečníky, a od osmnácti studoval klasický balet u Raoula Severa. Záhy se stal jedním z nejlepších. Působil jako první sólista v Národním uruguayském baletu (Sodre), jako sólista v Teatro alla Scala v Miláně, první sólista v Baletní společnosti Carly Fracci, v Teatro Communale di Bologna a Ballet de Santiago v Chile. Jako hostující první sólista byl pozván do Stuttgartského baletu, aby ztvárnil roli Offenbacha v Gaîté Parisienne Maurice Béjarta.
Během kariéry byli jeho spolupracovníky Rudolf Nurejev, Erik Bruhn, Světlana Berjosová, Ronald Hynd, Ben Stevenson, Natalia Makarová, Marcia Haydée, Richard Cragun, Tamara Grigorjeva či Olga Lepešinská a tančil v choreografiích takových mistrů, jakými jsou Marius Petipa, August Bournonville, John Cranko, Nicholas Beriozoff, Jerome Robbins, Glen Tetley, Uwe Scholz a další.
Učil klasický tanec na řadě významných postů, například v Central School of Ballet in London, San Francisco Ballet School, National Ballet Sodre in Uruguay or New Zealand School of Dance. Koučem a baletním mistrem je dodnes.
Když dokončil studium choreologie v Londýně, začal spolupracovat s chilským souborem Ballet de Santiago v době, kdy tam byl uměleckým ředitelem Ivan Nagy. Když se později stala ředitelkou Marcia Haydée, začal Pablo pracovat téměř výhradně pro ni. Dnes je zodpovědný za inscenování jejích děl po celém světě, Spící krasavici uvedl na scénu ve Vlámském královském baletu (2006), West Australian Ballet (2010), Švédském královském baletu (2012) nebo Korejském národním baletu (2016). Byl Marciinou pravou rukou při vzniku jejího Labutího jezera (Vlámský královský balet), Snu dona Quijota (São Paulo Dance Company) a Carmen (Ballet de Santiago). Choreografii Carmen učil také v Argentině a Uruguayi. V roce 2017 v Bavorské státní opeře učil Zkrocení zlé ženy od Johna Cranka.