Vážený uživateli, je nám líto, ale Váš prohlížeč nepodporuje plné zobrazení webu. Doporučujeme Vám přejít na jeho aktuálnější verzi (MS Edge) nebo na některý z nejčastějších prohlížečů (Chrome, Firefox, Safari).
Sbor Národního divadla

Sbor Národního divadla

Biografie

Seznam umělců Sboru Národního divadla

Historie operního sboru Národního divadla sahá ještě hlouběji před vznik samotného divadla. Sbor se formoval již v divadle Prozatímním pod přímým vedením kapelníka a posléze uměleckého šéfa divadla Bedřicha Smetany, aby pak v roce 1883 jako interpretačně vyzrálé těleso přešel do nově otevřeného Národního divadla. V té době tvořilo sbor čtyřiadvacet pánů a pětadvacet dam, nebyl tedy vzhledem k významu scény nijak velký. Do jeho čela se postavil Augustin Vyskočil, který spolu s ředitelem Národního divadla Františkem Adolfem Šubertem vykonával svou funkci do přelomu století. V roce 1900 se garnitura obměnila a vedle nového ředitele Gustava Schmoranze a šéfa opery Karla Kovařovice se sboru ujal nejprve František Picka a po dvou letech Rudolf Zamrzla. Po deseti letech od zahájení provozu ND čítal sbor již 60 členů a v roce 1903 dosahuje počtu 79 pěvců. Stav kolem osmdesátky se víceméně ustálil až do konce 20. století, po miléniu čítá těleso kolem 65 pěvců.

Ještě v éře Prozatímního divadla vznikaly vedle operního sboru další pěvecké spolky, z nichž nejvýznamnější – Pražský Hlahol, těleso, o jehož uměleckou úroveň se rovněž zasloužil Bedřich Smetana – se přímo podílel na řadě kulturních akcí souvisejících s budováním Národního divadla a jeho členové byli v prvních desetiletích dokonce často využívanou posilou ve vlastním provozu opery, mj. při slavnostní premiéře Libuše jak v roce 1881, tak 1883. Svoje interpretační kvality a profesionální spolehlivost mohl sbor opery Národního divadla po celou dobu svého trvání udržovat díky spolupráci   plejádou proslulých dirigentských osobností jako Karel Kovařovic, Otakar Ostrčil, Václav Talich, Zdeněk Chalabala, Jaroslav Krombholc, Bohumil Gregor, Zdeněk Košler, Jiří Bělohlávek ad., především však pod vedením vynikajících sbormistrů, k nimž kromě výše uvedených patřili např. Jaromír Herle, Miroslav Kampelsheimer, Jan Mario Ouředník nebo Jarmil Burghauser.

V roce 1956 uchopil sbormistrovské žezlo v operním sboru Národního divadla mladý absolvent oboru dirigování na AMU, Milan Malý, který si toto postavení udržel až do odchodu na zasloužilý odpočinek v roce 2001. Stal se tak v dějinách opery ND legendární postavou, nejdéle sloužícím sbormistrem v jeho historii. Během 45 let svého působení stál za nastudováním sborových partů téměř u všech uváděných premiér, má tedy na svém kontě více než 250 nastudování. Citově nejbližší mu byla česká hudba, především Smetana, Dvořák, Janáček, Foerster, Fibich a Martinů, se zápalem jemu vlastním se však věnoval i tvorbě soudobé. Navíc je třeba připočíst i jeho pětadvacetiletou činnost v Pěveckém sboru Českého rozhlasu a třicet let působení na operních festivalech v Bayreuthu. Na pozici druhého sbormistra v roce 1992 přišel Pavel Vaněk, který po Milanu Malém převzal v roce 2000 vedení tělesa na příštích 22 let.

Operní sbor ND se profiloval jak na běžném repertoáru, tak na dílech, která jsou na účasti kvalitního pěveckého tělesa přímo závislá. Takovými úkoly byly například inscenace oper Boris Godunov, Mistři pěvci norimberští, Fidelio, Otello, Dimitrij, Oedipus Rex, Sedlák kavalír a Komedianti, Pád Arkuna, Turandot, Lohengrin a mnohé další. Ojedinělé místo v historii operního sboru ND náleží světovým premiérám či prvním pražským provedením operních děl českých a slovenských autorů jako Tkalci Víta Nejedlého, Svätopluk Eugena Suchoně, Vzkříšení a Coriolanus Jána Cikkera, Pochodeň Prométheova Jana Hanuše, Jezero Ukereve Otmara Máchy, Most Jarmila Burghausera, Mistr Jeroným Ivo Jiráska nebo Jeremias Petra Ebena provedený v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Taktéž široká škála hudebních epoch znamenala pro sbor náročné výzvy – za všechny uveďme barokní operu Castor et Pollux a na opačné straně minimalistické dílo Johna Adamse Smrt Klinghoffera.

Mimo samotné operní jeviště se sbor podílel také na řadě koncertů – kromě Slavných operních sborů a Slavných sborových scén například na Slavnostním koncertu k 100. výročí narození Gustava Mahlera, Večeru k 175. výročí narození Richarda Wagnera, Mimořádném koncertu opery ND věnovaném soudobé tvorbě a W. A. Mozartovi, nebo na provedení oratoria Josepha Haydna Die Schöpfung. V roce 2018 byla opernímu sboru ND spolu se Sborem Státní opery a Kühnovým dětským sborem udělena Cena Classic Prague Awards za výkon v koncertním provedení Berliozova Faustova prokletí.

Výčet aktivit sboru opery ND by nebyl úplný bez připomenutí jeho účasti na četných domácích či zahraničních zájezdech, např. účast na festivalech v Litomyšli, Edinburku, ve finské Savonnlině, v Řecku, opakované výjezdy Národního divadla do Japonska atd. Jistě nejpočetnějšího auditoria se mu však dostalo již v roce 1959 při hostování Národního divadla s Libuší pod hradem Děvín za účasti 100 000 diváků. Operní sbor ND se rovněž podílel na řadě gramofonových a rozhlasových nahrávek.