Jáchym Topol

Biografie

Prozaik, publicista a básník Jáchym Topol se narodil 4. srpna 1962 v Praze jako syn básníka
a dramatika Josefa Topola a Jiřiny Topolové (dcery spisovatele Karla Schulze). S rodinou žije
v Praze. Studoval na gymnáziu v Praze – Radotíně, v letech 1981–1982 na střední škole sociálně právní, ale studium nedokončil.
Pracoval jako skladník, topič a nosič uhlí, od roku 1986 až do roku 1990 pobíral invalidní důchod, následně pracoval jako novinář v různých redakcích (Respekt, Lidové noviny), posledních sedm let pracuje jako dramaturg v Knihovně Václava Havla.
Stál například u zrodu revue Jednou nohou, později přejmenované na Revolver Revue, či politického časopisu Sport, který se přes název Informační servis proměnil v časopis Respekt. Psal písňové texty pro skupinu svého bratra Filipa Psí vojáci, především v samizdatu vydal několik básnických sbírek (třeba Eskymáckej pes, 1982; Stěhovavá tvář, 1983; či Miluju tě 
k zbláznění, 1988 a 1991). Nejvíce znám je pro svou prozaickou tvorbu: Výlet k nádražní hale (1994), Sestra (1994), Anděl (1995), Trnová dívka (1997, 2008), Noční práce (2001), Žárlivý démon (2005), Kloktat dehet (2005), Zlatá hlava (2005), Supermarket sovětských hrdinů (2007), Chladnou zemí (2009), Děsivý spřežení (2016) a prozatím poslední Citlivý člověk (2017).

V samizdatu byla uveřejněna jednoaktovka Poslední dny Párska (1980), v roce 2007 uvedl Český rozhlas rozhlasovou verzi hry Cesta do Bugulmy, v témže roce ji uvedlo Divadlo Na zábradlí.

V roce 2005 byla samotným autorem uvedena na jevišti divadelní hra Uvařeno, v roce 2012 byla nastudována a hrána boskovickým divadlem Naboso.

Napsal také scénář filmové povídky Karty jsou rozdaný, podle které režisér Vladimír Michálek v roce 1999 natočil svou část povídkového filmu Praha očima… Michálek natočil i filmovou adaptaci románu Anděl nazvanou Anděl Exit (2000). Celovečerní film Sestra vznikl podle autorské úpravy stejnojmenného románu (2008, scénář a režie Vít Pancíř). Jáchym Topol je držitelem Ceny Toma Stopparda (1988), Ceny Egona Hostovského (1994), Ceny Jaroslava Seiferta (2010), slovinské Vilenické ceny (2015) a Státní ceny za literaturu (2017).