Biografie
Argentinský pěvec José Cura, který patří k nejlepším tenoristům současnosti, začal profesionálně zpívat až v dvaceti osmi letech; původně studoval hru na klavír, dirigování a skladbu. V roce 1992 debutoval v italské Veroně a od té doby je hostem nejvýznamnějších operních domů včetně Metropolitní opery v New Yorku, Královské opery Covent Garden v Londýně, Vídeňské státní opery, Curyšské opery či milánské La Scaly. Proslul zejména originálními interpretacemi operních hrdinů v italských a francouzských operách v čele s Verdiho Otellem a Radamem (Aida), Pucciniho Cavaradossim (Tosca), Mascagniho Turidduem (Sedlák kavalír ), Leoncavallovým Caniem (Komedianti ), Saint-Saënsovým Samsonem (Samson a Dalila) či Bizetovým Donem José (Carmen ), ale také nekonvenčními koncertními projekty po celém světě. Je prvním umělcem, který současně dirigoval i zpíval (na koncertu i na nahrávce) a prvenství mu náleží i v kombinaci dirigování symfonického díla a zpěvu „půl na půl“ v jediném koncertním programu (jako například 23. 10. 2003 v pražské Smetanově síni, kdy v druhé polovině koncertu dirigoval Dvořákovu Novosvětskou symfonii). Na podzim 2001 byl Radamem ve Verdiho Aidě při turné Státní opery Praha po Japonsku (Aidou mu byly Anda-Louise Bogza a Jordanka Derilova).
V roce 2007 měla světovou premiéru inscenace La Commedia è finita – originální zpracování Leoncavallových Komediantů s taneční složkou v Curově režii a scénografii. Tím začala pěvcova úspěšná kariéra také jako režiséra a scénografa. V roce 2010 nastudoval Cura v Badisches Staatstheater s obrovským ohlasem Saint-Saënsovu operu Samson et Dalila (v níž se ujal i role Samsona). S nemenším úspěchem byly v roce 2012 přijaty i jeho inscenace Pucciniho Vlaštovky v Opéra de Nancy a dvojtitulu Sedlák kavalír a Komedianti v Opéra Royal de Wallonie. Jeho inscenace Verdiho Otella v Teatro Colón in Buenos Aires byla oceněna jako jedna z nejúspěšnějších produkcí v roce 2013. Curovu inscenaci A Scandinavian Bohème (2015) podle Pucciniho Bohémy pro Královskou švédskou operu ocenili kritici i diváci jako jednu z nejzdařilejších kreací v historii tohoto prestižního operního domu. S nadšeným ohlasem se setkala jeho adaptace Turandot v Opéra Royal de Wallonie v roce 2016 a velké uznání sklidila i jeho inscenace Petera Grimese v Bonnské opeře v roce 2017.
V květnu 2015 byl José Cura jmenován rezidenčním umělcem Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK. Během své tříleté spolupráce s tímto tělesem dirigoval každou sezonu dva symfonické koncerty, které zahrnovaly i české premiéry Curových vlastních skladeb (Magnicicat, Ecce Homo, Modus) a světovou premiéru symfonické verze slavné mše Ariela Ramireze Misa Criolla a díla Navidad Nuestra, kterou José Cura instrumentoval na přání skladatele.
V červnu 2015 José Cura obdržel od argentinského senátu Cenu Dominga Faustina Sarmienta za zásluhy o vzdělávání a rozvoj kultury, v listopadu 2017 získal titul Profesor honoris causa, který mu udělilaNárodní univerzita v Rosariu.
2017/2018
Foto © Zoe Cura