Výlety páně Broučkovy

O inscenaci

Sbor a Orchestr Národního divadla

Janáčkova opera Výlety páně Broučkovy je absurdní burleskou o chronických morálních neduzích českého člověka či možná lépe – človíčka. Jeho diagnózu nejprve popsal nástroji satiry a ironie (které jsou nám naštěstí rovněž blízké) velký český básník a prozaik Svatopluk Čech ve svých „broučkovských“ novelách z roku 1888. Po něm se námětu ujal Leoš Janáček a opatřil jej stejně satiricky a ironicky vybroušenou, ba nabroušenou hudbou. Jeho bezesporu nejgrotesknější opera se rodila celých devět let (1908–1917) a nesnadno hledala svůj konečný tvar.

Složitý vznik a cesta Výletů páně Broučkových na jeviště pražského Národního divadla spadá „shodou okolností“ právě do let neméně složitého vzniku a budování naší republiky. Vyvolají v nás osudy páně Broučkovy tak jako mnohdy předtím a v rozporu s úmysly autorů opět spíše sympatie, ba soucit, nebo mají šanci i následující slova Leoše Janáčka? „Chtěl jsem, aby zhnusil se nám takový člověk, abychom jej na potkání ničili, dusili – ale v prvé řadě v sobě.“