David Prachař

Biografie

Po absolvování pražské DAMU (1982) zahájil svoji profesionální hereckou dráhu v libeňském Divadle S. K. Neumanna, kde se sešel s legendárním režisérem Janem Grossmanem – v jeho inscenaci Albeeho hry Kdopak by se Kafky (vlka) bál? hrál Nicka, v Sofoklově Oidipovi byl členem chóru; obsazovali ho i další režiséři, Jan Nebeský mu svěřil např. roli Osvalda v Přízracích. V roce 1989 hrál v jeho inscenaci Strindbergových Věřitelů v Divadle E. F. Buriana, s tímto režisérem přešel posléze do Činoherního klubu (1989-92), kde hrál mimo jiné titulní roli Oresta v Euripidově tragédii. Následující dva roky byl ve svobodném povolání.

V roce 1994 přišel s režisérem Nebeským do nově se formujícího Divadla Komedie, kde setrval až do roku 2002 a byly to pro jeho umělecký vývoj významné roky. Zahrál si tu řadu úspěšných rolí (např. Lenglumé v komedii Okno do hlavy, titulní Hamlet (Cena A. Radoka, 1994), Clov v Konci hry, režíroval tu také své autorské představení Tiše ke světlu). Osudové pro něho tady bylo setkání s režisérem Michalem Dočekalem, v jehož inscenacích vytvořil několik postav (Solenyje ve Třech sestrách, Porcia v Kupci benátském, Šťastlivce v Lese a Fausta v Marlowově Tragické historii o doktoru Faustovi (získal za ni opět Cenu A. Radoka, 2001). Hostoval a hostuje občas i na jiných scénách.

Angažmá v Činohře Národního divadla získal v roce 2002.

Aktualizace: prosinec 2019