Anketa: Co jste vytvořili vlastníma rukama, a jste na to hrdí?

Nejvíc hrdý jsem na to, že i když to bolí, je to náročné nebo se mi nechce, tak mě moje každodenní práce naplňuje. Jsem hrdý na rodinu, kamarády a vztahy kolem mě. Co se týče práce rukama, tak tam je to horší, ale vykopal jsem rukama několik docela velkých děr, které se pak musely zasypat.

To, co jsem vytvořil svýma rukama, je pantomima – všechna má představení, ve kterých rukama tvořím imaginární a pomíjivé věci, zanechávají stopu v myslích a srdcích diváků. Přetvářením toho, co není očividné, v konkrétní zážitek, dávám vzniknout jedinečnému okamžiku, který v sobě nese kouzlo nehmotnosti. Jsem hrdý, že díky pantomimě mohu uměleckým způsobem zanechávat trvalý otisk ve společnosti a kultuře. Jak říkal Paul Klee: „Umění nezobrazuje viditelné, ale dělá viditelným to, co je neviditelné.“

V sedmnácti letech jsem si sám vybudoval místo pro trénování parkouru. Opava jako místo mého dospívání nenabízela tolik prostorů pro trénink, tudíž nezbývalo nic jiného než si za městem postavit ze dřeva překážky a upevnit hrazdy mezi stromy. Tohle moje vlastnoručně vybudované tréninkové místo jsem velmi často navštěvoval. Při zpětném pohledu musím říct, že mě to nesmírně posunulo. A nejspíš i dostalo tam, kde jsem teď.

Z oblasti čistě rukodělné činnosti například šité či dřevěné drobnosti pro radost druhého i mou. Ale vzpomínám si, když byla dcera malá, vyrobila jsem jí ze dřeva nábytek pro panenky a haptickou abecedu, pak přišly na řadu knihy, věnované zejména dětem. Rukama však denně „obrábíme“ vztahy, tvoříme hmatatelné z pocitů a neviditelného z nás a kolem nás.

Z české nátury se na mě časem nalepila vlastnost zlatých českých ručiček. Vyrábím si různé zlepšováky od technických a designových až po cimrmanovské. Před pár lety jsem ušil cyklo batoh, chlebník, který nenechává drobky po ukrojení krajíce, nebo pás, který usnadňuje sezení na zemi tam, kde se není o co opřít. Mezi funkčnější prototypy počítám vlastnoručně vytvořené CNC pero, se kterým občas kreslím obrazy. Ty se teoreticky dají také počítat za díla vytvořená vlastnoručně, ale s technologickým prodloužením rukou.

Pokud se jako činnost vytvářená vlastníma rukama počítá i práce na počítači, tak bych určitě zmínil mixování, masterování a nahrávání hudby. Vytvořil jsem si dokonce vlastní rapové EP – od základu až k samotnému vydání. Z toho mám velkou radost.

Nejvíce hrdá jsem na své nejhezčí umělecké dílo. Tím je moje dcera. Tu jsem ale vytvořila nejen rukama… (smích)