Festival Opera (nejen) na scénách Národního divadla

16. ročník Festivalu hudebního divadla Opera 2025 zahrnuje sedmadvacet projektů, a je tak s odstupem nejrozsáhlejším v historii festivalu. Můžete se s námi vydat i na místa, kde se s operou obvykle nepotkáte: do divadel La Fabrika, Komedie či Studio Hrdinů, do Divadla Spejbla a Hurvínka, na vršovickou kulturní křižovatku VZLET, do secesních sálů pražského Hlaholu a Na Marjánce, ale také do Městské knihovny, kostela Husova sboru, Winternitzovy vily nebo Jízdárny Savarin. K vidění tam budou velmi rozmanité projekty – autorská díla mladých skladatelů, experimentální skladby, díla nalezená v archivech, ale také třeba Dráteník, první opera napsaná na české libreto, nebo komorní verze Prodané nevěsty. Pro každý projekt jsme nalezli takový prostor, kde na vás může co nejintenzivněji zapůsobit. Takže: prohlédněte si celý program festivalu a nebojte se opustit pohodlná sedadla operních domů! Centrem festivalu nicméně samozřejmě zůstávají scény Národního divadla, tentokráte Stavovské divadlo a Státní opera. Národní divadlo do festivalového programu vsadilo své nejnovější inscenace: Cherubiniho Médeu a Pucciniho Manon Lescaut. A co nabízí mimopražské soubory?

Mozart a Mysliveček stále aktuální

Plzeňská inscenace Mozartovy opery La clemenza di Tito je vhodná až od patnácti let – však je to drsný příběh intrik a vražd. Jak říká režisér Rocc, boj o politickou moc tu byla za císaře Tita i za Mozarta – a je tu i dnes. A tak hraje příběh tady a teď, na jevišti jsou současní lidé v současném a zároveň symbolickém prostoru. A poslání pro dnešek? Režisér věří, že i dnes se musíme učit velkorysosti, kterou na konci císař projeví, když odpustí všem viníkům.
Jak známo, Wolfgang Amadeus Mozart si velmi vážil svého současníka Josefa Myslivečka, příznivě se vyjádřil i o jeho oratoriu Adam a Eva, které „Il Boemo“ složil pro uvedení ve Florencii v roce 1771. Liberecké divadlo ho uvádí v české premiéře – a také režisérka Linda Hejlová Keprtová věří v aktuálnost příběhu dvou prvních lidí, které v Myslivečkově díle potkáváme po jejich prvním hříchu. A tak i ona přivádí na jeviště naše současníky, potýkající se s manželskou krizí, a nechá nás spolu s Andělem milosrdenství a Andělem spravedlnosti sledovat jejich hádky i usmiřování.

Klasika tradičně a netradičně

Opavská Káťa Kabanová potěší i konzervativnější publikum – režisérka Jana Andělová působí ve Slezském divadle od roku 1985, na festivalu už bylo v minulosti několik jejích inscenací. Emotivní příběh Káti vypráví neokázale, se scénografem Milfajtem zvolili velmi jednoduché jevištní řešení. V titulní roli se představí Tereza Kavecká, která za ni byla nominována na Cenu Thálie.
Také v olomouckém představení Sedláka kavalíra a Komediantů vystoupí pozoruhodní interpreti: Zuzana Jeřábková, Raman Hasymau či León de La Guardia. V Moravském divadle právě končí tříletá éra mladé režisérky Veroniky Kos Loulové – festivalová inscenace nepatří k jejím nejkontroverznějším, nicméně zvláště v Komediantech přichází s originálním konceptem: do centra pozornosti staví téma postavení umělce v dnešním světě, divadlo na divadle rozšiřuje na celou operu a využívá ho i pro konkrétní protest proti sloučení divadelního orchestru s filharmonií…

Od filmové hudby k opeře

Italský skladatel Nino Rota napsal hudbu k více nežli sto padesáti filmům, mj. byl dvorním skladatelem Federica Felliniho a velmi ceněná je jeho hudba k mafiánské trilogii Kmotr. Má na kontě ale též několik baletů a oper, nejúspěšnější z nich, Florentský slaměný klobouk, se nedávno hrál i v milánské La Scale. Bláznivý příběh plný záměn a omylů, které se odehrají v jeden svatební den, začíná ve chvíli, kdy kůň ženicha sežere slaměný klobouk cizí ženy. Optimistické dílo s nápaditými melodiemi a nadčasovým humorem uvádí v české premiéře ostravské divadlo. Britská skladatelka Rachel Portman získala Oskara za hudbu k filmu Emma, kromě toho je autorkou hudby k filmům Dům u jezera či Úsměv Mony Lisy. Její opera Malý princ vychází ze stejnojmenné knihy Antoina de Saint-Exupéryho. Pilot uvízne s havarovaným letadlem v saharské poušti, potkává Malého prince, který přiletěl ze vzdáleného asteroidu, a rozpráví spolu o smyslu života, o přátelství a lásce, o pýše a pokoře… Dílo s podtitulem magická opera potěší děti i dospělé, v Banské Bystrici je od premiéry v květnu 2022 stále vyprodáno. A film do třetice: Jan Jirásek je držitelem dvou Českých lvů za hudbu (filmy Kytice a Nejasná zpráva o konci světa). Pro Jihočeské divadlo napsal operu, či spíše oratorium Komenský, s podtitulem Historické panorama. Není to totiž žádné školské životopisné pásmo, ale fascinující příběh člověka, který v labyrintu třicetileté války, morových ran, náboženské netolerance, osobních tragédií a života v emigraci hledá ráj srdce. Jiráskova hudba je posluchačsky velmi přístupná – a v básnivé inscenaci Tomáše Ondřeje Pilaře se stal Komenský v Českých Budějovicích nejnavštěvovanějším titulem sezony.

Opera pro dospělé

Szymanowského Král Roger měl světovou premiéru v roce 1926 ve Varšavě, Praha byla třetím místem, kde bylo dílo uvedeno. A to v roce 1932, poprvé a zatím naposledy, díky košické inscenaci se tedy toto mystérium vrací do Prahy po téměř sto letech. Na dvůr krále Rogera přichází charismatický pastýř, který naruší zavedený řád. Podmaní si královu ženu Roxanu i celý dvůr, jako v transu lidé opouštějí náboženské zákony a v honbě za radostí a blažeností nedbají zákazů a pravidel. Spiritualita se potkává se sexuální touhou a vášní. Přináší pastýř radost, nebo zkázu?
Také Straussova Salome kombinuje křesťanské (biblické) téma s tématem nespoutané erotiky – svůdná Salome splní vladařovo přání, zatančí pro něj a chce za to hlavu proroka Jochanaana. Inscenace Davida Radoka a Marko Ivanoviće je dalším z projektů brněnské Janáčkovy opery, které upevňují její pozici mezi špičkovým evropskými operními soubory.

„Salome je opera se silným příběhem. Je to přelomová opera, změnila způsob vnímání hudebního dramatu a přenesla ho do dvacátého století. Je o překračování všech limitů i tabu, je to šokující dílo o nelidskosti, amorálnosti; o tom, kam až je člověk schopen zajít,“

říká režisér. A vypráví tento příběh s velkou intenzitou a naléhavostí, i díky parádnímu obsazení: v titulní roli Linda Ballová, v dalších Jaroslav Březina, Eva Urbanová a Birger Raade.

Nenechte si tedy ujít možnost poznat to nejlepší, co v České republice a na Slovensku v poslední době vzniklo. Stejně jako při minulých ročnících platí, že vyberete-li si nejméně čtyři představení hostujících souborů na jevištích Národního divadla, získáte slevu. Těšíme se na festivalová setkávání s vámi – na scénách Národního divadla, ale i jinde.

 Text: Lenka Šaldová, ředitelka festivalu