Téma, Laterna magika
Listopad 2024
Na hraně skutečnosti a iluze
Příběh Valérie a týden divů je poetickým hororem o dospívání, který vybízí k přemýšlení, kde je hranice mezi skutečností a iluzí, nebo, chceme-li, klamem. Divák je vtažen do světa, který má na první pohled jasně dané morální hodnoty – ovšem pod povrchem skrývá něco docela jiného.
Postavy inscenace režiséra Jakuba Šmída žijí ve vlastních představách o sobě samých i svých vztazích a odhalují složitost lidského vnímání, ve kterém touhy ani skutečnost nejsou vždy v souladu se střelkou morálního kompasu. Gracián, který ztělesňuje morální autoritu, je zároveň paradoxem. Jeho postavení kazatele by mělo být spojeno s mravní čistotou, ale pod touto vznešenou maskou se ukrývají touhy, které ho pomalu, ale jistě, přemáhají. Moment, kdy se zmocní mladičké Valérie, ukazuje, jak snadno lze sklouznout z výšin morální nadřazenosti ke zcela obyčejným pudům. V ten moment se Gracián ztrácí ve světě, který si sám pro sebe vytvořil, a tento propad mu nedovoluje udržet čistotu, kterou kázal.
Podobné vnitřní boje sledujeme i u Orlíka, který ovšem svou nevinností přináší do příběhu první závan lásky. Lásky, která však záhy ztrácí svou čistotu, když je odhaleno rodinné pouto mezi ním a Valérií. Toto prozření neotřese jen Orlíkovou představou o lásce, ale posouvá hranice vnímání samotného příběhu. Postavy tak neustále oscilují mezi tím, co chtějí a čemu věří, zatímco realita zůstává zahalená do mystického oparu.
Laterna magika | Valérie a týden divů: Eva Leinweberová (Elza) - foto: Vojtěch Brtnický
A právě mlhavé hranice mezi přáním a skutečností jsou výrazně patrné i u Valériiny babičky. Její touha po věčném mládí a kráse ji vede k činům, které ohrožují podstatu rodinných vztahů. Sebeklam, že návrat mládí vyřeší její nespokojenost v životě, ji nakonec donutí k oběti, kterou by na začátku své cesty nikdy nepřipustila. Elza tak prochází bolestnou transformací, v níž její vize o věčné kráse a mládí narazí na krutou realitu.
Tento příběh, plný střetů mezi sny a skutečností, je rámován otázkami, které se postupně rozplétají, zatímco představení plyne. Kdo jsme, když nás pohltí naše touhy? A co zbývá, když se pravda objeví? Hranice mezi iluzí a realitou se v tomto světě stírá, ale právě proto v sobě inscenace nese silný emocionální náboj. Žádná odpověď není zcela jednoznačná. Valérie a týden divů diváky nenechá pouze sledovat dění na jevišti, ale nutí je zamýšlet se nad tím, jak často i my sami žijeme v představách, které nejsou úplně pravdivé.
Valérie a týden divů; uvádíme 30. 10., 1., 30. a 31. 12. 2024 na Nové scéně
foto: Vojtěch Brtnický
Sdílet na sociálních sítích
