Vážený uživateli, je nám líto, ale Váš prohlížeč nepodporuje plné zobrazení webu. Doporučujeme Vám přejít na jeho aktuálnější verzi (MS Edge) nebo na některý z nejčastějších prohlížečů (Chrome, Firefox, Safari).

Foyer

Duben 2023

„Patriae et musis“, čili Vlasti a múzám

V historické budově Národního divadla jsme uvyklí vzhlížet ke zlacenému nápisu „Národ sobě“ nad proscéniem jeviště, při příchodu do Stavovského divadla možná leckdo přehlédne zlacený nápis, který se skví přímo venku na budově, a to ve své latinské podobě „Patriae et musis“, čili Vlasti a múzám. Svým obsahem v podstatě obě provolání vyjadřují totéž, tedy že divadlo bylo zasvěceno této zemi. Coby jedna z nejstarších divadelních budov v Evropě, ve které se nepřetržitě hraje divadlo dodnes, prožívalo Stavovské divadlo i všechny historické zvraty, které dějiny této zemi přinesly. Tento vývoj se odráží zejména na proměně názvu divadla.  

1783 
21. dubna bylo otevřeno coby Hraběcí Nostické národní divadlo – jméno neslo podle svého zakladatele, hraběte Františka Antonína Nostice-Rienecka 
1798 
Nosticův syn prodal divadlo českým stavům a od té doby se jmenovalo Královské stavovské divadlo 
1861 
Budova se stala majetkem české země a stalo se z ní Královské zemské divadlo 
1862 
Poté, co čeští divadelníci otevřeli Prozatímní divadlo a scéna na Ovocném trhu zůstala výhradně německému divadlu, se název upravil na Královské zemské německé divadlo 
1920 
Po násilném záboru divadla se dostalo pod správu Národního divadla a vrátilo se jméno Stavovské divadlo 
1939 
Divadlo bylo zabráno německými okupanty a po dobu protektorátu to bylo Ständetheater 
1945 
Opět se hrálo česky ve Stavovském divadle 
1948 
Po únorovém převratu byla připomínka českých stavů ideologicky nevhodná a pro budovu byl zvolen název Tylovo divadlo 
1990 
Vrací se patrně nejlogičtější označení Stavovské, které nese divadlo dodnes 

S divadelní budovou si nejčastěji připomínáme osobnosti W. A. Mozarta a J. K. Tyla, ovšem významných umělců a divadelníků tudy prošlo podstatně více – zmiňme hudebního skladatele Carla Mariu von Webera, který zde působil jako dirigent (1813–1816), českého hudebního skladatele Františka Škroupa, jehož Dráteník (první česká opera) zde měl premiéru v roce 1826; a jak jsme připomněli v únorovém časopisu ND – v roce 1834 z jeviště divadla poprvé zazněla píseň Kde domov můj v Tylově hře Fidlovačka. 

Čemu se budeme dále věnovat?

Nezapomínáme ani na další výročí spojená s Národním divadlem

2022 
• 160 let od otevření Prozatímního divadla (18. listopadu 1862) 

2023 
• 155 let od položení základního kamene Národního divadla (16. května 1868) 
• 140 let od znovuotevření Národního divadla (18. listopadu 1883) 
• 40 let od dokončení rekonstrukce Národního divadla 
• 40 let od otevření Nové scény ND (20. listopadu 1983) 
• 65 let Laterny magiky (Expo 17. dubna – 19. listopadu 1958)  
• 240 let od otevření Stavovského divadla (21. dubna 1783) 
• 135 let od otevření Státní opery (5. ledna 1888) 

Josefina Panenková

Sdílet na sociálních sítích