V zákulisí baletních dílen Národního divadla

Baletní dílny Národního divadla jsou víc než jen obyčejným workshopem. Jsou příležitostí, kde se setkává divadelní magie s kreativitou účastníků a kde hlavní roli hrají inspirace, spolupráce a touha poznat něco nového, jiného – běžně nedostupného. Jak to vypadá, když se z obyčejného diváka stane na chvíli Princ Siegfried, Odetta, Swanilda… ? Vypravili jsme se zjistit, co dělá tyto dílny tak výjimečnými.

Cesta od první pozice k hlubšímu pochopení

V baletním sále Anenského areálu se rozléhá hudba z Čajkovského Labutího jezera a desítky očí sledují sólistku baletu Národního divadla Moniku Hejdukovou, jak předvádí precizní pohybové sekvence. „Naším cílem není jen naučit účastníky základní baletní pozice nebo pár kroků z choreografie,“ vysvětluje Kateřina Hanáčková, lektorka ND+ a baletní dramaturgie, hlavní tvůrkyně baletních dílen. „Chceme jim zprostředkovat hlubší vhled do baletního umění, jeho historii, kontext a také ukázat, jaký příběh každý pohyb vypráví. Klasický balet má svá pravidla, symboliku, které v době jeho vzniku všichni rozuměli. Dnes jsme s těmito kompetencemi na štíru, díváme se na hudební divadlo jako na roztančené obrázky plné emocí, ale občas je dobré vědět, proč se hlavní představitelka ve Spící krasavici jmenuje Aurora nebo proč v Coppélii zní česká polka.“

Filozofie těchto dílen se opírá o propojení informací, praktických ukázek z baletu i kreativní zapojení účastníků všech věkových kategorií. „Náš koncept stojí na interakci. Nejde o to, aby se účastníci jen dívali a poslouchali (i když vidět sólisty zblízka je také zážitek), ale aby si leccos i vyzkoušeli,“ dodává.

Inspirace od mistrů

Vrcholem každé dílny je přítomnost tanečníků Baletu Národního divadla. Účastníci tak mají možnost zažít profesionály přímo v akci. „Vidět sólisty, jak pracují a přitom vysvětlují, co daný pohyb znamená, je neuvěřitelně inspirující,“ říká jedna z účastnic, paní Barbora, která se do dílen zapojila už podruhé. Na otázku, co jí dílny přinesly, odpovídá s úsměvem: „Balet jsem vždy obdivovala, ale nikdy jsem si nemyslela, že bych se ho mohla takto zblízka ‚dotknout‘. Zaujalo mě poutavé vyprávění o historii baletu, strašně moc jsem se toho dozvěděla a bavilo mě to. Je fajn, že jsem něco takového mohla zažít i jako dospělá, že dílny jsou pro všechny.“

Podobnou zkušenost popisuje i pan Jakub, který na dílnu přišel se svou šestiletou dcerou. „Chtěli jsme si společně vyzkoušet něco nového, ale odnesli jsme si mnohem víc, dcera zatím v divadle na baletním představení nebyla, teď jdeme koupit vstupenky a od příštího pololetí začne chodit na baletní kroužek… Já jsem byl trochu skeptický, ale výkony, které jsem viděl, ty souvislosti, mě nadchly. Uvažuju teď i o návštěvě moderního baletu, i bez dcery – jen se ženou. Už se toho nebojím.“

Kreativní proces v pohybu

Kromě dílen, které se týkají konkrétní inscenace, je v nabídce i dílna tvůrčí – zaměřená na kostým, dekorace, s názvem Tutu je balerína. Zde se nejen tančí, ale i vytváří vlastní kostýmní návrh. Účastníci objevují svůj talent a fantazii a při této hře pochopí třeba i to, jak kostým určuje charakter postavy, ale jak ho také může limitovat.

Most mezi divákem a jevištěm

Baletní dílny Národního divadla nejsou jen vzdělávacím programem, ale i mostem mezi publikem a jevištěm. Účastníci mají možnost se na chvíli stát součástí baletního světa, pochopit ho a nahlédnout do mysli interpretů, zeptat se jich: čeho se bojí, proč svou profesi vykonávají, zda tanec bolí nebo v čem tkví jejich profesní uspokojení.

Pokud tedy hledáte způsob, jak se přiblížit kouzlu baletu, baletní dílny Národního divadla jsou tím pravým místem. Tady totiž nejde jen o tanec, ale i o cestu k porozumění, radosti a novým objevům.