Činohra
Březen 2025
Činohra ND: Proměny lidí, času i hodnot
Příští sezona bude už čtvrtou, kterou umělecky připravuje Martin Kukučka s Lukášem Trpišovským. Všemi chystanými projekty se vine motiv proměny – proměny osobnosti a proměny lidského společenství. Nadcházející sezona bude mimo jiné reflektovat a zkoumat, jak se lidé na pozadí neklidné doby, s válkou v sousedství či pár let po pandemii, změnili – o čem dnešní člověk přemýšlí, s čím se vyrovnává, čím se trápí. Jsme ochotni se proměnit, a máme to vůbec dělat, nebo je někdy lepší trvat na dosavadních hodnotách?
Zatímco první sezona pod současným uměleckým vedením se zabývala vztahovými hrami a příběhy, kde do popředí často vystupovalo téma vášní, druhá, která už probíhala na pozadí války na Ukrajině, spíše reflektovala pohyby ve společnosti. Přípravy té současné provázel předpoklad, že válečný konflikt, který zachvátil Evropu, časem skončí a překlopí se do otázek, co dělat, za jakou cenu žít dál, jak řešit téma viny a odpuštění. Šestice titulů sezony 2025/26 se vztahuje k člověku jako takovému a svým způsobem se vrací zase na začátek.
Imaginativní horor Frankenstein, nejznámější román Mary W. Shelley z roku 1818, je sice literární klasikou, většina lidí ho má ovšem spojený s obrazem hrozivého monstra, stvořeného šíleným profesorem Frankensteinem. Přitom jde o román plný nádherných obrazů přírody, zabývající se nadčasovými filozofickými výzvami – odpovědností vědy a vědců samotných či konfliktem zklamaných očekávání a radikální upřímnosti. Na pozadí románu navíc pulzuje i tehdejší klimatická krize způsobená masivním výbuchem indonéské sopky Tambory. První premiéru sezony připraví Petra Tejnorová.
Svár rozumu a víry, tedy boj mezi touhou „všechno pochopit“ a „potřebou věřit“, přináší i další titul, filmová novela Josefa Škvoreckého a Evalda Schorma Farářův konec, kterou pro Národní divadlo adaptuje Jan Mikulášek. Jde o tragikomické podobenství odehrávající se v neurčité době a na neurčitém místě, nicméně s velmi určitým vyzněním. Dotýká se totiž dalších otázek, které dnes společnost intenzivně řeší – nepochopení mezi městem a venkovem, agresivní atomizace sociálních bublin, schopnosti člověka přiznat si, že se v životě v mnohém zmýlil.
Třetí inscenace, Ovidiovy Proměny, nese výše zmiňované motivy už v samotném názvu. Tento všudypřítomný princip bytí provází člověka od počátku věků, v Ovidiově veršovaném eposu se nám navíc vyjevují skrze poetická, a přesto velmi konkrétní a srozumitelná podobenství proměny fyzické i metafyzické, ale i intimní a celospolečenské. Proměny apelují na naše vnímání evropských tradic, ale i obecných způsobů hledání pravdy, vyvíjejících se v průběhu času či v zákoutí vlastní duše. Pro tvůrčí duo SKUTR, které se ujme inscenování Proměn, je tento antický text také ideální nástroj k obnažení aktuálních významových kontextů archetypálních příběhů.
S hlavní hrdinkou dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová není zprvu těžké se ztotožnit, téměř každý někdy zažil, jaké to je, když se představy o skvělé budoucnosti zničehonic rozpadají pod rukama. Co když ale přízraky minulosti probudí temnotu, zlost a tvrdost? Ikonická hra vzbudila silné emoce již v době svého vydání v roce 1890 – a my věříme, že podobně bude na diváky účinkovat i v současné režii Viktora Bodó, divadelní osobnosti celoevropského významu.
Autorský text Marie Wojtyszko a Jakuba Krofty, Nečekané VÍTĚZSTVÍ POLSKO-ČESKÉ UNIE ve III. světové válce, tedy koprodukční projekt Činohry ND a Národního divadla J. Słowackého v Krakově, se dystopicky zamýšlí, co by se stalo, kdyby Rusko obsadilo Ukrajinu a pobaltské státy, Maďaři a Slováci vystoupili z EU a dobrovolně se k Ruské federaci připojili. Jak by Češi a Poláci strážili evropské hodnoty, kdyby na podobný boj zůstali úplně osamoceni? Lze posílit historické vazby Polska a Čech a dokázat, že ve skutečnosti šlo vždy o jeden národ? Politici ani vojáci takový narativ vytvořit nedokáží. Přesvědčit ostatní o existenci Polsko-České unie proto musí osobnosti ze světa kultury…
Svět umění a kultury zobrazuje i text Friedricha Dürrenmatta Meteor, tentokrát ovšem velmi ironicky, jako poněkud nabubřelou a do sebe zahleděnou bublinu. Když totiž slavný spisovatel a uctívaný nobelista vstane z mrtvých a nečekaně zazvoní u dveří svého starého ateliéru, začne být na obtíž nejen svému okolí, ale především sám sobě. Umírá a probouzí se opakovaně, jenže svět kolem něj se s každým dalším probuzením nenápadně proměňuje. Hra, které se režijně ujme Michal Vajdička, je velmi přesvědčivou analýzou pomíjivosti slávy i marného lidské pachtění tváří v tvář věčnosti – analýzou, která se vlastně objevuje téměř ve všech chystaných titulech.
Premiéry dalších souborů představíme v následujících číslech. Kompletní informace přináší brožura Sezona 2025/2026.
Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský, foto Michal Tomeš
Sdílet na sociálních sítích
