Řád Bílého lva pro Jiřího Kyliána

Zásluhy o stát jsou většinou připisovány politikům a prezidentům, zasloužit se lze také na poli bitevním, diplomatickém, či v souvislosti s mimořádným osobním hrdinstvím. Jiří Kylián je však umělec. Choreograf a tvůrce, jehož dílo je krásné a křehké...

V roce 2019 se stal rytířem francouzské Akademie krásných umění, kategorie „choreografie“ v rámci této úctyhodné instituce vznikla vlastně kvůli němu. U této příležitosti si musel nechat ukout řádový meč – do jeho rukojeti vetkl kopii nejstarší sošky tanečnice, ženy. O Kyliánově tvůrčí genialitě a uměleckém přínosu nepochybuje nikdo, kdo se kdy s jeho dílem setkal. Na poli umění je Jiří nositelem všech nejvyšších světových ocenění. Jeho krea­ce vyrážejí dech, vhání slzy do očí, uchvacují. Napříč kulturami a národy. Spojují.

“Mám radost z ocenění významného světového choreografa, který nikdy neztratil vědomí svých českých kořenů a dokázal i náš humorný, poetický a ironický pohled na svět rozšířit prostřednictvím skvělého tanečního divadla.” – Jan Burian, generální ředitel Národního divadla

Propůjčení řádu Bílého lva má však ještě další kontext. V úctě smekáme před absolutním mistrovstvím Jiřího Kyliána, ale také před nebývalým prezidentovým rozhodnutím. Společnost netvoří jen diplomaté a hlavy států, generálové, politici. Přispět k rozkvětu naší země se dá různými způsoby. A dovednost vytvořit z ničeho něco k nim patří. Jiří Kylián dělá svět lepším. Proměňuje srdce, zasahuje myšlení, jako Michelangelo tesá do našich hrubých kvádrů a tvaruje nás, kultivuje. Svět je sužován konflikty, občas přestáváme věřit ve vlastní lidskost. Jiří Kylián v nás však věří dál. Stále hledá krásu a nachází ji v člověku. Dává. Nebere. Na misky vah proti agresi a nenávisti klade svůj mír a lásku.

Ve státní svátek byli oceněni i další umělci spjatí s Národním divadlem, Jana Hlaváčová, Luděk Munzar a Dagmar Pecková. Ty vám představujeme v samostatném článku. 

„V každém konfliktu zvítězí ten, komu se podaří zničit protivníka. Kdyby mělo být ‚vítězení‘ jediným kritériem našeho bytí, nechtěl bych žít. Být člověkem pro mě mimo jiné znamená podělit se o své vědomosti s bližními a doufat, že to snad bude mít alespoň minimální pozitivní vliv na to, čemu říkáme ‚lidstvo‘. Tanec je prapůvodní lidský umělecký výraz, nikdy nelže. Má úžasnou schopnost odhalit podstatu každého, kdo si na něj troufne…“ – Jiří Kylián

Chceme žít v míru, lásce. Na lícové straně řádového odznaku je pětidílná hvězdice a korunovaný, dvouocasý, stříbrný lev. Na rubu modrý opis „PRAVDA VÍTĚZÍ“. Propůjčení tohoto nejvyššího státního vyznamenání Jiřímu Kyliánovi dává i nám šanci zasloužit se o stát… o svět. Svým uměním, svou laskavostí, svým člověčenstvím. Je třeba poděkovat prezidentu republiky Petru Pavlovi, že svým gestem rozkmital pozitivní energii, znovu udělil vážnost mnohdy přehlíženému umění. Umění, které umí změnit svět.