21 premiér 142. sezony Národního divadla

Balet

Balet Národního divadla uvede v nadcházející sezoně tři celovečerní premiérové tituly a jeden složený večer ze tří choreografií. Představí tak šest choreografických děl, z toho čtyři ve světové premiéře.

„Středobodem naší umělecké vize je závazek poskytovat divákům rozmanitý repertoár, který zahrnuje klasická, neoklasická a současná díla. Snažíme se, aby repertoár byl vyvážený a přitom dynamický, od ikonických klasických baletů po špičkovou současnou tvorbu. Ukazujeme všestrannost a talent umělců Baletu Národního divadla.“

Filip Barankiewicz, umělecký ředitel Baletu ND

Jako první se ve Stavovském divadle představí ve světové premiéře původní český balet s názvem Slunečník, Měsíčník a Větrník – Příběh tří princezen. Choreograf Viktor Konvalinka v týmu s libretistou Štěpánem Benyovszkým a hudebním skladatelem Ivanem Acherem zpracují pohádku na motivy Boženy Němcové. Titul je určený nejen dětskému divákovi, inscenace bude multimediální, výrazově současná – plná poezie i humoru, nezbytných kouzel i poučení, které může vnést smysl i do dospělých snů.

Také další dílo se honosí označením světová premiéra, neboť jde o originální zpracování baletu Rimského-Korsakova Šeherezáda v choreografii Maura Bigonzettiho. Ke spolupráci je přizván i další italský tvůrce Carlo Cerri. Autoři slibují balet neobyčejných vizuálních kvalit, s orientálním nádechem a krásným příběhem.

MacMillanova adaptace slavného románu Abbého Prévosta o Manon Lescaut ztělesňuje autorův vynikající vhled do lidské psychologie a mistrovství narativní choreografie. Balet Manon se v sezoně 2024/2025 stane šperkem na repertoáru Baletu ND, jde o dílo světového renomé a se slavnou inscenační tradicí, která stojí na umění sira Kennetha MacMillana vyjádřit prostřednictvím vášnivých duetů naléhavou niternou touhu osudové lásky.

Současný tanec je znamením pokroku, posouvá žánr, přináší experiment. Nabízí svébytný a aktuální pohled na tělo v kontextu moderní doby, často klade otázky existenciální povahy. Taková bude i inscenace, která v Národním divadle představí díla tří tvůrců: Hanse van Manena (choreografie Sarcasmen), Andreje Kajdanovského a Eyala Dadona (nová tvorba, světové premiéry).

Pokračovat budou i oblíbené doprovodné aktivity. Pod značkou ND+ budou k dispozici baletní dílny, autogramiády i dramaturgické úvody, naváže se na úspěch první řady DANCE ON. Nadcházející sezona bude i dál ve znamení výjimečných turné.

Činohra

I tituly v pořadí třetí sezony, kterou umělecky vede režijní duo SKUTR, chtějí reflektovat současnou dobu a nabídnout umělecky a divácky vzrušující, tematicky a žánrově pestrý zážitek. Přesto je současný dramaturgický plán v mnohém jiný – a odvážnější.

„Zatímco naše první sezona se zabývala vztahovými hrami a příběhy, v sezoně druhé jsme se přece jenom posunuli k aktuálnějším tématům, která více reflektovala pohyby v současné společnosti, ono to s válkou za zády asi ani jinak nejde. Náš aktuální dramaturgický plán by se mohl jmenovat Hledání lásky a naděje v rozvrácené zemi. Předpokládejme, že válečný konflikt, který zachvátil Evropu, časem skončí a překlopí se do naléhavých otázek ‚Co bude dál?‘ Tedy – co dělat, za jakou cenu žít dál, jak řešit téma viny a odpuštění?“

Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský, umělečtí ředitelé Činohry ND

Autorská inscenace Petra Erbese a Borise Jedináka Privatizace se bude zabývat zásadním okamžikem českých dějin, který položil základy současnému rozložení socioekonomických a politických sil ve veřejné sféře a také ovlivnil stovky tisíc životů nás všech.

Britský dramatik Robert Icke ve své Orestei dokázal odvážně a přesvědčivě na půdorysu více než dva tisíce let staré hry vystavět nové neúprosné drama o neurotickém světě na pokraji zkázy, které nám prostřednictvím inscenace režiséra Mariána Amslera klade otázky, kde leží hranice dobra a zla a kdy může být spravedlnosti učiněno zadost.

Podobná témata lze nalézt i v site specific titulu Don Quijote. Pustá země pro Státní operu. V reakci na první světovou válku vytvořil Thomas S. Eliot jednu z nejvlivnějších básnických skladeb 20. století. V otevřené opuštěné krajině po rozpadu státu se ocitá i Don Quijote, bludný rytíř Miguela de Cervantese y Saavedry, který v sobě nese rytířské hodnoty a který nepřestal věřit v sílu lásky… Stejně jako on chce i režijní duo SKUTR hledat ideje, které jsou po rozvratu společnosti zásadní.

Mezi ty může patřit například návrat k čistému a nezkalenému dětství v autorské inscenaci Tři mušketýři a já výrazné persony současného světového divadla, Dmitrije Krymova, který kvůli nekompromisnímu postoji vůči putinovskému Rusku svoji vlast navždy opustil. Jeho inscenace bude nesporně jedním z vrcholů sezony.

Anebo je řešení ještě jednodušší – uvědomění si potřeby lásky. Její téma ve všech podobách, tedy i v té zhoubné, projektující se do touhy po všem novém, lepším a větším, touhy po vášni, blaženosti a opojení, nabízí román Gustava Flauberta Paní Bovaryová v dramatizaci a režii mladého, a přesto už několika cenami ověnčeného dramatika a režiséra Tomáše Loužného.

O jiné vyjádření lásky se pokusí inscenace lyrické hry o samotě 100 songů v režii Štěpána Gajdoše. Jeho doménou jsou především autorské inscenace, zabývá se zkoumáním nových médií, pevné texty si téměř nevybírá. Přesto ho hra Rolanda Schimmelpfenniga naprosto uhranula. Když jsme se tento titul, inspirovaný teroristickým útokem v Madridu před dvaceti lety, rozhodli zařadit na repertoár, netušili jsme, že se kvůli prosincové tragédii na pražské filozofické fakultě stane bolestně aktuální. Přesto má v sobě silnou naději a výzvu nevzdávat se. Jak říká jeho autor, s trochou štěstí lze přece zastavit čas…

Pevnou součástí dramaturgického plánu je i koprodukční projekt ND Young s názvem Takže asi tak. Inscenaci připravil tvůrčí tým mladých amatérů pod vedením režiséra Janka Lesáka a dramaturgyně Natálie Strýčkové Preslové. Divadlo, které se zabývá generací Z a vychází z jejích impulsů, v němž jsou mladí lidé ústředními aktéry a spolutvůrci, je sondou do současného světa a zároveň nejnovějším trendem předních evropských scén. I tato premiéra je jednou z cest, kterými Činohra ND rozvíjí své nadstandardní a mimorepertoárové aktivity.

V listopadu 2024 proběhne další ročník mezinárodního festivalu Pražské křižovatky. Činohra ND bude také pokračovat v pravidelných cyklech panelových diskusí a debat ND Talks. V rámci těchto diskusních bloků bychom se v této sezoně chtěli více odklonit od divadla samého a zaměřit se na aktuální společenská témata, která neoslovují pouze „naši bublinu“. I to je totiž smyslem a posláním Národního divadla.

Opera

Opera Národního divadla a Státní opera v sezoně 2024/25 představí osm nových inscenací. Bohatý operní repertoár doplní několik unikátních koncertů.

„Praha je právem považována za město opery. Tento závazek v sobě nese i program naší nové operní sezony. Od nádherné hudby francouzského baroka, přes nová nastudování nesmrtelných děl Verdiho, Pucciniho a Gounoda, až po vzácně uváděné Cherubiniho opery z 18. století. Pokračují oslavy Roku české hudby 2024 a tak nezapomínáme na české skvosty Její pastorkyňa (Janáček) a Šárka (Fibich).”

Per Boye Hansen, umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery.

Šárka, kterou pro Národní divadlo původně vytvořil Zdeněk Fibich, je oslavou českého národního étosu a české národní identity. Hudební ředitel Opery Národního divadla Robert Jindra si ke spolupráci pozval německého režiséra Kaye Linka.

Jako jedno z nejvýznamnějších děl pomozar­tovského období se Médea Luigiho Cherubiniho stala pevnou součástí světového repertoáru. Nejvíce ji proslavila legendární diva Maria Callas. V naší nové adaptaci tuto postavu ztvární sopranistka Světlana Aksenova. Hudebního nastudování se ujme Robert Jindra a režie se zhostí Roland Schwab.

Repertoár obohatí oceňovaná adaptace opery Faust Charlese Gounoda v režii věhlasného německého tvůrce Jana Philippa Glogera v hudebním nastudování Sébastiena Roulanda. Titulní postavu ztvární mexický tenor Alejandro del Angel, který loni zazářil jako Turiddu v novém nastudování opery Sedlák kavalír. Dvě vynikající české umělkyně, Zuzana Marková a Jana Sibera, budou alternovat v roli Markétky.

Po nedávné úchvatné inscenaci Káti Kabanové se katalánský režisér Calixto Bieito vrátí do Prahy, aby vytvořil novou adaptaci opery Její pastorkyňa Leoše Janáčka. Orchestr bude řídit česko-norský dirigent Stefan Veselka. Titulní roli zazpívá významná členka našeho operního souboru Alžběta Poláčková.

Sezonu ve Státní opeře zahájí nové nastudování mistrovského díla Giuseppe Verdiho Otello. Titulní role se ujme ukrajinský tenor Denys Pivnickij, který v Praze exceloval jako Sergej v Šostakovičově Lady Macbeth Mcenského újezdu. Desdemonu ztvární moldavská sopranistka Olga Busuioc, známá našim divákům jako Cio-Cio-San v Madama Butterfly. Part Jaga zazpívá vynikající polský barytonista Mikołaj Zalasiński.

Poprvé v novodobé historii bude v Praze uvedena velkolepá barokní opera Platée francouzského skladatele Jeana-Philippa Rameaua. Je nám ctí a potěšením opět přivítat v Národním divadle Václava Lukse, který toto skvostné dílo připraví spolu s režisérským tandemem Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského (SKUTR). Při této příležitosti spojí síly členové Orchestru Státní opery a soubor Collegium 1704.

V březnu uvedeme inscenaci opery Giacoma Pucciniho Manon Lescaut pod taktovkou hudebního ředitele Státní opery Andrije Jurkevyče a v režii renomované slovenské umělkyně Slávy Daubnerové. Divákům se v Praze představí vynikající mladý bulharský tenor Milen Božkov. V náročném partu Des Grieuxe bude alternovat s naším dalším pravidelným slovenským hostem Peterem Bergerem. Manon ztvární moldavská sopranistka Ghiulnara Raileanu. V titulní roli s ní bude alternovat přední členka našeho souboru Petra Alvarez Šimková.

Paletu významných hudebních děl 20. století rozšíří opera Lear Ariberta Reimanna. Režie byla svěřena vyhledávané české tvůrkyni Barboře Horákové Joly. Hudebního nastudování se ujme německý dirigent Hermann Bäumer, který se do Prahy vrátí po svém nedávném debutu s Lady Macbeth Mcenského újezdu ve Státní opeře. Titulní roli přednese renomovaný island­ský basbarytonista Tómas Tómasson.

Milovníci opery se mohou těšit i na pokračování oblíbených písňových recitálů. Pro naše diváky chystáme také několik výjimečných koncertů, v únoru například vystoupí světoznámá sopranistka a specialistka na belcanto Jessica Pratt. Program obohatí i dva festivaly italské opery, jeden proběhne u příležitosti stého výročí úmrtí Giacoma Pucciniho, druhý naváže na místní tradici v uvádění Verdiho oper.

Laterna magika

Pro 142. sezonu Národního divadla připravuje Laterna magika dvě premiéry, které se po více než 20 letech vrací k zahraniční spolupráci. Obou se ujmou renomovaní zahraniční režiséři, kteří jsou známí svými jedinečnými přístupy a vizemi, jež zároveň souzní s principy Laterny magiky.

„Na podzim se rozloučíme s našimi inscenacemi Robot Radius a Krajina těla. Přinesly nám mnoho krásných chvil i úspěchů a jejich poslední uvedení bude pro nás emotivní. Budeme pokračovat v uvádění inscenací Valérie a týden divů, Poe, BatoLaterna a Zázrak (s)tvoření. Těšíme se, že vás opět přivítáme v hledišti ‚staré‘ Nové scény, v této sezoně naposledy, neboť v následujících dvou sezonách bude už v rekonstrukci. Vaše přítomnost nám dodává energii a vášeň pro další umělecká dobrodružství.”

Radim Vizváry, umělecký šéf Laterny magiky

Režisérem první inscenace In Our Hands je Darcy Grant, umělec ceněný v oblasti fyzického a akrobatického divadla. Patří k předním světovým tvůrcům a jeho tvorba definuje současné cirkusové umění. Je zakládající člen jednoho z nejlepších australských souborů Circa a momentálně působí jako umělecký ředitel v Gravity & Other Myths. In Our Hands je multižánrový projekt, který navazuje na repertoár Laterny magiky a zároveň je příslibem progresivního a inovativního přínosu.

Druhou premiéru Pluto připravuje Thom Monck­ton, mezinárodně uznávaný a cenami ověnčený performer a režisér z Nového Zélandu, který vyniká v žánru nonverbálního a komediálního divadla. Pluto přinese odlehčenější a humornější směr v žánru současné pantomimy a parodií na technologie ve filmovém průmyslu, což je styl, se kterým jsme dosud na naší scéně v takové míře nepracovali. Pluto slibuje hvězdné obsazení a diváci se mohou těšit například na Vandu Hybnerovou nebo Annu Polívkovou.

Nadále budeme pokračovat v úspěšné spolupráci se Signal Festivalem. V rámci ní uvedeme projekt Iron Horse: Fractured pod režijním vedením Miřenky Čechové, který prostřednictvím videomappingu vtáhne diváky do děje jako cestující čekající na peróně. Festival tak nabídne jedinečné spojení divadla a digitálních technologií, které posunou hranice vyprávění.